zpět Tradované nesmysly o Krylovi Sobotní Kulturní revue Lidových novin je zčásti věnována Karlu Krylovi. Stejně jako přežívá mínění, že havran je samec vrány, tradují se o Krylovi nesmysly, bohužel přiživované i renomovanými osobnostmi, jako jsou Jiří Černý či Jaroslav Hutka. K mému zděšení byly v citované revui opět oprášeny a předloženy k uvěření. Znal jsem Karla důvěrně čtvrt století a přísahám, že jsou to bajky a lži: Dosud nebyl nikým přeceněn jako básník, ba právě naopak. Havlovu výzvu, aby s Gottem zpíval hymnu, vyslechl a okamžitě dostal hysterický záchvat vzteku. Přemlouval jsem ho tenkrát několik hodin, za což bych i dnes zasloužil pár facek. Kryl si Hutky hluboce nevážil, vadilo mu zejména, že se v exilu neživil vlastníma rukama, ale žil z milodarů. Averze byla vzájemná, což čiší i z rozhovoru s Hutkou v cit. revui. Karel nebyl nadšený, že se jeho koncertu v Žilině zúčastnil Slota, resp.nevěděl, kdo to je. Nikdy se nesešel se Sládkem. "Holka, k níž měl vztah", mu nikdy nepomáhala v jakési organizaci. Místo sportovního redaktora v RFE nebyla žádná urážka, ale důsledek tupé systemizace. Karel z toho měl legraci, stejně jako si dělal legraci ze svého vzrůstu. Já mu na futru naměřil 159 cm. Sám mám 190 cm, Karlovi imponovalo, jaká jsme úžasná dvojice. Prokristapána, nebyl debil a tudíž nestál o žádné vyznamenání, chtěl jen na Hradě vypít s "Vaškem" panáka, když už Havel za pozdního totáče telefonicky škemral, aby si s ním Karel potykal. Doporučuji všem zájemcům o Krylův život a dílo knihu Vojty Klimta Akorát že mi zabili tátu. Je to vynikající krylovská knížka, opravdu žádný fandovský paskvil, jak pohrdavě utrousil Respekt.       Martin Štumpf, Praha Odesílatel: aTeo Datum: 15. ledna 2007, 22:07:28 Dobrý... ! Ale tak, jak jsem Kryla poznal, ho zaskočila spíš neláska Havlíčka Havla. Nikdy nepřekonal frustraci z toho, že ho tady vlastně nikdo nepotřeboval, nejméně pak Havel. Kryl snil o tom, že bude ministrem kultury... zdraví Teo Odesílatel: V. Klimt Datum: 25. ledna 2007, 11:22:57 Dobrý den, rád bych okomentoval a upřesnil některé věci z rozhovoru s Jaroslavem Hutkou: 1) Jaroslav Hutka neustále porovnává svou situaci s Krylovou. V roce 1969 ale byl v diametrálně odlišné, než Kryl. Kryl byl "antisocialistický živel", který vydal ostrou a již v roce 1969 zakázanou desku, za jejíž vlastnictví se už brzy chodilo do vazby. Jak by asi dopadl její autor? J. Hutka se začal výrazněji společensky angažovat až několik let po Krylově odchodu (i když nikdy tak ostře jako Kryl), v letech 1974-78 (během té doby mu i vycházely desky). To byl hlavní důvod, proč Kryl odešel dříve a Hutka později. Kryl si dřívějším odchodem nezpůsobil trauma, ale zajistil si možnost publikovat a vystupovat v rozhlase. 2) Co se týče Krylových údajných stížností stran toho, jak v emigraci narozdíl od domácích písničkářů, kteří mohli hrát, trpěl, uvádím verzi Krylovu: "Já jsem vlastně prvních deset let na Západě střílel do tmy. A tam doma, na druhé straně, měli svoji vlastní alternativní kulturu, kterou představovali Hutka, Třešňák, Merta, Vokatá, celý Šafrán včetně Ládi Veita, Neduhy, Benýška, Karáska – lidi, kteří dneska konečně hrají a skládají, byť už mnohdy v exilu, a se kterými ve Svobodce, pokud jsou na to peníze, spolupracuji. Doma dělali „třetí kulturu“, která vyvrcholila pozatýkáním mnoha muzikantů včetně Čárlího Soukupa nebo Plastic People. A já jsem si zde v klidu psal a hrál." (časopis Západ, říjen 1988) 3) Miroslav Sládek nebyl Krylův kamarád. Kryl Sládka viděl pouze dvakrát na nějakých mítincích, když si v anonymitě vyslechl jeho plamenné proslovy. Osobně spolu pravděpodobně nikdy nepromluvili, natož aby se kamarádili. 4) Kryl samozřejmě ve Svobodné Evropě nepracoval především jako sportovní komentátor. Dělal zejména vlastní hudební pořady a relaci Češi a Slováci ve svobodném světě. Dělat navíc sporťáka byl jistě občas zápřah, který ho odváděl od smysluplnější práce, nicméně nevím o tom, že by si na to stěžoval. Měl práci a tudíž ji vykonával. S pozdravem Vojtěch Klimt jméno: Zdeněk Dobrý den, jsem VAším velkým fandou, už od dob, kdy jsme si Vaše songy nahrávali na kotoučáky z patnácté ruky a kdy to nebylo tak úplně bez nebezpečí ze strany oficiálních úřadů... Moc Vám fandím stále a dovolil bych si na Vás jen jeden dotaz. Čtu nyní již poněkolikáté knihu Sváti Karáska \"Víno Tvé výborné\", kde mne zaujala pasáž o tom, že Vás a Třešňáka přifařila k undergroundu násilně komunistická bezpečnost. Vy jste tam prý nikdy bytostně nepatřili a dokonce Vy osobně jste vůči nim (androšům a chartistům) měl averzi. Je to pravda a pokud ano, proč tomu tak bylo? Vždyť jste byli na jedné lodi... Díky moc, Váš Zdeněk Milý Zdeňku, to je poněkud zjednodušené a vlastně jinak. My jsme undreground vlastně ani neznali. Šafrán si fungoval po své lajně, měli jsme mnoho vystoupení a byl to docela zápas a občas jsem se doslechl, že v undredgoundu nás považují za zrádce, protože vystupujeme veřejně. To se mi zdálo směšné, ale nijak jsem se tím nezabýval, nebylo na ně kam jít, jejich představení byla vždycky soukromá a možná z té izolace trpěli trochu mesiášským komplexem, ale nemyslím to zle. Já ani pořádně nevěděl, co to ten undregroung je. Znal jsem sice Jirouse, s nim jsme byli přátelé. Setkali jsme se pak někteří kolem disidentů a potom okolo Charty 77, ale my jsme ani nikdy k undergroundu nezačali patřit, byli jsme písničkáři a rámec, ve kterém jsme žili byl Šafrán, svět otevřený. Sváťa Karásek mě vzal vlastně na milost až v emigraci, až když jsem ho navštívil ve Švýcarsku. A pokud píše, že nás s Třešňákem k nim přifařila StB je to pitomost, to je jako bych napsal, že androše přifařila StB k Šafránu. To se nedá slučovat, i když jsme pak byli všichni na jedné lodi, ale to byla opozice vůči komunismu, ne že bychom si navzájem lezli do kajuty. Tak snad jsem to napsal pochopitelně, když ne, tak se ještě ozvěte - Jarda Hutka Milý Jaroslave, díky za vysvětlení, teď už je mi to srozumitelnější. My zvenku - z šedé zóny - jsme tak moc neměli možnost rozlišovat, kdo je androš, kdo je šafrán, kdo je disident atd. A problémy, které jste měli Vy se kolem nás nesly jen vzdáleně jako ozvěna - já třeba nosil háro až na záda, což - jak jistě víte - byl v té době strašný průser. Musel jsem z internátu, pořád jsem měl někde na talíři, co jsem zač, a když nám na vejšce začala vojenská příprava, donutili nás dát "deku" dolů. Občas jsem zažil, jak nás - návštěvníky burzy desek a různých koncertů - hnali poliši po celý Praze, ničili desky, házeli do Vltavy, rozšlapávali, nás vozili na služebny. Taky jsem byl chvíli řadovým členem Jazzový sekce, to taky nebyl med... ale ausgerechnet Vám to budu vykládat. Prostě proti Vám, havaj. Tak ještě jednou moc díky za odpověď, je vidět, že se z Vás nestal žádnej hogo fogo nafrněnec, jako z některejch bejvalejch disidentů, chartistů atd. (jako je pan Vondra a jiní) a to mě moc těší. Mějte se moc hezky, pište, skládejte, hrejte... Váš Zdeněk Král Odesílatel: Markéta Matoušková Předmět: Tradované nesmysly o Krylovi aneb "očima té blbé holky" Datum: 29. března 2007, 15:14:40 Už odmítám být "ta holka", která cosi dělala, nedělala, dělala špatně a byla přitom úplně blbá. Ano, pomáhala jsem. Jak Karlovi, tak i Klubu Karla Kryla. To první jsem dělala proto, že jsem s Karlem tři roky víceméně žila. Nevraživost fanoušků a fanynek k mé osobě vedla k tomu, že jsem z Klubu Karla Kryla vystoupila, ale některé věci jsem pro Klub dělala dále (několikrát jsem dávala dohromady klubový časopis, od fáze napsání a sesbírání textů az po tisk), pomáhala jsem v některými organizačními věcmi apod. Martin Štumpf mne dokonce často prosil, abych pomohla. Ano, napsala jsem nakonec o Karlovi knížku. Živím se psaním a proto mi přišlo přirozené, že chci-li něco sdělit, použiji slova. Nemyslím že kniha je blbá, naivní, informace v ní obsažené jsou z doby z počátku (prvního pololetí 1995), kdy jsem netušila (a v tomto směru nebyly nijak upravené ani etické kodexy) jak některé věci pojmout. Např. informaci, kterou jsem naznačila jako možnost, totiž že Egon Lánský spolupracoval s StB, jsem proto uvedla jako možnost, jako něco, čím si Karel (stejně jako v případě některých jiných kamarádů) nebyl jist. Vysloužila jsem si dost zlou a až nadávek plnou sprchu jak ze strany Martina Štumpfa, tak i ze strany našich "renomovaných" literárních kritiků jako je Jiří Černý či Josef Chuchma. V roce 2002 jsem se od nich ale omluvy nedočkala. Nechci vyjmenovávat ani na Vašem webu napravovat všechny na mně spáchané křivdy světa, ale některé věci bych ráda uvedla na pravou míru. Po vydání své knížky jsem se rozhodla mlčet, nereagovat, své jsem už řekla. Když ale vidím, že jsem vlastně ani neexistovala, přece jen pociťuji určitou potřebu ozvat se. Díky. Markéta Matoušková P.S. Pokud máte kontakt na Martina Štumpfa, mohli byste mu můj mail přeposlat?? Děkuji. diskuse v LN zpět