je nám opravdu velice líto, že se po deseti letech svobody opět cítíte posypán popelem normalizace. Dá se to však pochopit. Letenské pláně, Václaváky a s nimi i davy nadšených posluchačů jsou pryč. Sem tam článeček v novinách, jindy pár vystoupení v malých klubech, kde máte příležitost rozchechtat hrstku mladých narážkou na kontinuitu Milošů , kteří nás vedou do pekel, na jiném místě pak postesknutí nad tím, že Vám nepřidělili byt, a když se opravdu den vydaří, pak kratičké vystoupení v televizi, kde během několika minut stačíte urazit a poplivat ty, kteří se těší většímu zájmu veřejnosti než Vy. Obáváme se, že právě tam je zakopaný pes . Nedařilo se v emigraci a nějak se nedaří i po návratu domů, do demokratického státu, viďte? Tak krásné a euforické přivítání a potom ten hrozný sešup dolů. Co je to vůbec za demokratickou společnost, která není schopna ubytovat Jaroslava Hutku. Co je to za demokratický lid, který se po tisících netlačí na koncerty Jaroslava Hutky? A co je to, sakra, za prezidenta, který neumí pořádně trefit a sestřelit premiéra- v demokratickém státě? Rozdíl mezi námi je pouze v tom, že Vy se stydíte za nás, za ten neschopný a hloupý dav, který tak rychle zapomíná, kdo mu zpíval na Letné, kdežto my se stydíme za Vás, pane Hutko. Stydíme se za Vás, protože nejste ochoten přiznat si základní pravidla hry v demokratickém státě, nejste ochoten se jimi řídit, ani je akceptovat. Výsledky svobodných voleb, parlamentní většina, umění komunikace, kompaktnost koaličních stran, politická strategie i krizové rozhodnutí, které udržuje alespoň základní stabilitu státu a komunikaci mezi nejsilnějšími stranami, vzešlými ze svobodných voleb to vše jsou pojmy a kategorie, jež Vám zřejmě nic neříkají. Vy spíše uznáváte pojmy jako: agresivní parta nebo gauneři . I když však přistoupíme na Vaši demokratickou terminologii, stačil jste vůbec zaregistrovat, kde se nacházejí tito lidé nyní? Kam se uchýlili po přeběhnutí z ODS a kde si vybudovali svůj politický bunkr? Hledejte, pane Hutko, v jiných politických vodách. Strana uměle oplodněná osobní nenávistí a zároveň i vidinou nových koryt propadla při minulých volbách právě z tohoto důvodu. Nebyla totiž stranou nespokojenců, odvedených Rumlem , nýbrž stranou, jejímž programem i cílem byla pouze osobní zášť a lidská nenávist. A to je zatraceně málo. Závěrem našeho otevřeného dopisu nám dovolte položit Vám otázku: Čím jste se zasloužil o stát Vy?

  Petr Kratochvíl