reakce čtenářů Stupidnost nejvyššího stupně! Další rána z umělecké sféry Hutkovi, který znevážil úspěch Karla Gotta a lidi loučící se s Mistrem nazval hysterkami „Posuzovat všechny lidi podle toho, zdali jsem byl aktivní disident a bojoval proti režimu, je trochu plytké a zjednodušené,“ říká hudební producent Aleš Trdla. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se ještě vrátil k poslednímu rozloučení s Karlem Gottem a vyjádřil se i k různým výrokům v souvislosti s Mistrem. Velmi rázná slova pronesl na adresu písničkáře Hutky. „Pan Hutka v životě nedosáhl ničeho, tak jen stále někoho umravňuje a kritizuje,“ říká k jeho slovům ohledně mnohonásobného zlatého slavíka. Promluvil i o situaci kolem ČT. Vrátíme se ještě ke Karlu Gottovi. Ostatně články o něm i více než týden po pohřbu stále plní sociální sítě, média… ihned po zpěvákově smrti se objevily z některých míst různé „narážky“ a „výčitky“. Připomněl se například jeho podpis pod Antichartou. Jak vy jste Karla Gotta vnímal ať už za normalizace, nebo i po revoluci? A je namístě mu vyčítat, že podle některých dostatečně „nebojoval“ s režimem před rokem 1989 a podepsal již zmíněnou Antichartu? Mohl by Gott otevřenou rebelií proti tehdejšímu režimu cokoli změnit? Myslím, že pan Gott stejně jako ostatní jiní chtěli dělat jen to, pro co měli erudici, nadání, pověření z hůry či poslání, jak to uvedl i Jaromír Jágr. Rozdával lidem radost a štěstí. Posuzovat všechny lidi podle toho, zdali jsem byl aktivní disident a bojoval proti režimu, je trochu plytké a zjednodušené. Snad si nemůžeme myslet, že všichni ostatní, kteří nebojovali proti režimu, s tím hned automaticky souhlasili. Prostě obyčejně chtěli žít. Jak je vidět, národ slavíka miloval. Svědčí o tom jak obrovské množství svíček a vzkazů před vilou na Bertramce, tak i počet lidí, kteří se s ním přišli rozloučit. V zahraničním tisku se dokonce objevilo přirovnání, že se Češi loučí s Gottem, jako kdyby pro Brity odešla jejich královna. Byl Gott pro Čechy a Slováky určitým „státním symbolem“, jak se také v zahraničním tisku mimochodem objevilo? Určitě. Bezesporu byl. A kdo to nechce vidět, je pošetilý. Ano, nikdo tak velký ve své šíři, hloubce i délce, ať už v jakémkoli odvětví, se jen tak nenajde. Tato republika a tento národ tak velkou osobnost, jež tak silně vnesla do povědomí o Československu či Česku, navíc spojující celé generace, již dlouho mít nebude. Jen na Žofín se přišlo s Gottem rozloučit téměř 50 tisíc lidí. Na pohřbu Václava Havla bylo před lety cca 35 tisíc lidí. Lze z toho něco vyvozovat? Co to říká o atmosféře v této zemi? Nebo to srovnávat nelze už proto, že Havel byl politik a Gott populární zpěvák? Lze i nelze. Záleží jen na úhlu pohledu. Z hlediska celospolečenského se prostě s panem Karlem identifikovalo více lidí napříč generacemi, politickým názorem či náboženstvím nežli s prvním polistopadovým prezidentem. Prostě to je fakt. A je asi nyní nevhodné řešit proč a jak? Ponechme si jen úctu a respekt, ať už mluvíme o komkoli. Ty ostatní soudy nechme „Bohu“, jak řekl i Dominik Duka. Hudební a filmový kritik Jan Rejžek se v rozhovoru pro DVTV obul do těch, kteří v uplynulých dnech vážili dlouhou cestu, aby uctili památku Karla Gotta. „… hysterky, který pojedou 400 kilometrů“, označil fanoušky zpěváka Jan Rejžek. Jde skutečně o jakýsi projev hysterie a až přehnaného lkaní? Asi je čestné říci, že tomu tak být může, avšak i nemusí. Kdo vidí do nitra toho či onoho, proč jel na Žofín. Tohle bych neposuzoval. To, co zdánlivě nesou vnější atributy projevu sounáležitosti, nemohou ještě nic zcela konkrétně a jednoznačně říci o mém vnitřním člověku, nastavení a uvědomění. To, že jsem sám plakal u zpráv, když mistr odešel, a přitom jsem nikdy nebyl ani na jednom jediném jeho koncertu, představuje už skutečnost, že jsem snad bloud??? Například europoslanec Jan Zahradil nadnesl myšlenku, že probíhající Gottovo posmrtné zbožšťování je součástí jakéhosi generálního společenského pardonu normalizačních let s tím, že podstatná část lidí si už žádné „vyrovnávání se s minulostí“ nepřeje. Podobně jako lidé nejsou zvědaví na stálé opakování minulosti premiéra Babiše a dávají najevo, že jim je jedno, kdo byl a nebyl komunista. Jak to vnímáte? Do jaké míry to skutečně vystihuje náladu ve společnosti? Myslím, že nejde o žádný společenský pardon. Prostě lidé Gotta milovali, a proto tam šli. To je celé. Já bych opravdu neřešil cosi z minulosti jen proto, že bylo to či ono. V Německu po válce museli mnoho věcí překousnout, protože kdyby kvůli fašismu a nacismu měli udělat 100% sebereflexi, tak by z německého národa, tak jak si to mnozí i dnes, jak uvádíte, myslí a představují, zbyla jen hrstka. Naše zjednodušené nazírání zakaluje mnohdy vše okolo. A svět není prostě černobílý. Nad smrtí Karla Gotta se zamyslel i písničkář Jaroslav Hutka. Podle něj byl zpěvák slavný „z rozhodnutí strany a vlády“, lidé prý jiné možnosti neměli, a tak se Gotta naučili milovat. Je pravda, že Gott významným způsobem těžil ze spolupráce s režimem? Stupidnost nejvyššího stupně. Režim měl jen díky věhlasu umělce po skoro celé Evropě prostě své devízy. Toť vše. A mistr dobře věděl, že kvůli tomu na něj nemůžou, tak si i mohl dovolit daleko více než kdokoli jiný z jeho branže. I komunisté si uměli totiž spočítat, že kdyby ho jakýmkoli způsobem omezovali a podobně, tak by stát přišel o svůj podíl z jeho umění, koncertů a desek. Nic víc, nic míň. A pan Hutka v životě nedosáhl ničeho, tak jen stále někoho umravňuje a kritizuje. Nebral bych jeho vyjádření vůbec vážně. „Bylo nás víc, co jsme měli nadání, nekopírovali jsme úspěšné světové hity, měli píli, ale vytvářeli písně proti proudu a zákazům. Také jsme se nějak prosadili, ale když někdo dostane koně a druhý jde bos po kamení, tak prostě dojde jinam a je na něj jiný pohled,“ porovnává Hutka svou kariéru s tou Gottovou. Je na tomto tvrzení něco pravdy? Byl Gott režimem tlačen? Každý má svou cestu. A k panu Hutkovi se již nebudu vyjadřovat. Když tedy odbočíme, minulý čtvrtek se jednalo o tom, zda poslanci schválí, či neschválí výroční zprávy ČT, které už ve Sněmovně leží dost dlouhou dobu. Koaliční lídři se sice prý již počátkem týdne dohodli, že schválení podpoří, nakonec se ale ve čtvrtek pozdě večer k hlasování opět nedostali. Co si o tom myslíte? Měli, nebo neměli by výroční zprávy schválit? Ta situace okolo ČT je trochu schizofrenická, nepřehledná a rozhodně ne zcela v pořádku. No, zodpovědnost poslanců je v tomto určitě jasná. Z analýzy zpráv Rady České televize, kterou si někteří poslanci nechali vypracovat, údajně vyplývá, že hodnota majetku České televize prý soustavně klesá. Po předchozím managementu televize prý zůstala čtyřmiliardová rezerva, která se nyní pomalu rozpouští. Jak vidíte budoucnost ČT? Dočkáme se například tlaků na zvýšení koncesionářských poplatků? Rozhodně je ČT v současnosti dost komplikovaným soustem pro všechny, Radu České televize nevyjímaje. No, můžeme se asi dočkat i zvýšení koncesionářských poplatků. Asi bych se ani nedivil, vždycky je totiž zdražování čehokoli to nejsnazší řešení nežli hledat objektivní příčiny a důsledky. „Osobně jsem čekal, že oznámí rezignaci hned druhý den po semináři. Totéž by měla udělat i Rada České televize. Fakt, že se tak nestalo, svědčí o pocitu nepostižitelnosti, který tito lidé zřejmě mají,“ říká poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) po tom, co byl podle svých slov šokován při obhajování hospodaření a činnosti České televize před poslanci. Padaly totiž velmi nepříjemné otázky, třeba na firmy, kde je generální ředitel Petr Dvořák spoluvlastníkem a které dostávaly zakázky v řádech milionů korun. Co na to říkáte? Ať se vše prozkoumá a učiní se pak odpovědný závěr. Jenže řez mnohdy i bolí. Tak se asi nikomu do toho příliš nechce. Na jaře 2020 skončí mandát šesti členům současné Rady ČT, lze předpokládat, že vládní ANO se svými spojenci tyto mandáty přeobsadí lidmi kritickými k současnému fungování ČT. Je podle vás ve hře i následná výměna generálního ředitele ČT? A je něco takového potřeba? Nevím, to ať opravdu posoudí orgány k tomu určené. Asi takto od boku se to vše posoudit nedá. Nemáme všechny relevantní informace. V každém případě v ČT není asi vše v pořádku. Jak vůbec v posledních letech vnímáte Českou televizi? Je, nebo není podle vás její zpravodajství objektivní, vyvážené…? A co říci na návrhy o zrušení koncesionářských poplatků, které z některých míst přicházejí? Mám názor již mnoho let, že i zprávy veřejnoprávní televize jsou mnohdy velmi tendenční. A to by být nemělo. Jestli se v tom či jiném dopouštíme už zpronevěření poslání této instituce či porušení legislativy, to ať posoudí právě ti, kterým jsme tu odpovědnost svěřili. David Hora, Aleš Trdla, Parlamentní listy, 21. 10. 2019