Jaroslava Hutku odškodní za zadržení kvůli písni Havlíčku, Havle

Písničkář Jaroslav Hutka má nárok na rehabilitaci v souvislosti se zadržením v roce 1977, rozhodl Ústavní soud. Tajná policie držela Hutku v cele 48 hodin kvůli textu písně Havlíčku, Havle. Jako odškodnění písničkář dostává k důchodu navíc čtyři koruny měsíčně.
Ta písnička rozzuřila komunistické tajné policisty tak, že si pro jejího autora přijeli v pět ráno do jeho pražského bytu. V té písničce se zpívá: ... a podle litery paragraf šavle, teď dumej o právu, Havlíčku, Havle.
Autorem písničky je zpěvák Jaroslav Hutka. Je jaro 1977 a tajní policisté právě pořádají hon na všechny, kdo mají něco společného s právě založenou nezávislou iniciativou nazvanou Charta 77. Samozřejmě, že písnička, v níž se srovnává osud novináře Havlíčka Borovského s disidentem Václavem Havlem, jim nemohla uniknout.
"Odvezli mne do Bartolomějské v Praze a ptali se mne, o čem je písnička Havlíčku, Havle. Pořád dokola," popisuje Hutka. Jenže Hutka tvrdil, že písnička je o novináři Karlu Havlíčkovi Borovském. "Kdybych řekl, že je o Havlovi, asi by mne drželi déle. Chtěli ze mne prostě dostat přiznání," říká Hutka.
Tajná policie tehdy Hutku sledovala a dávala si na tom záležet. V písemné zprávě o jeho vystoupení na fakultě jaderné fyziky ze dne 28. dubna 1977 se uvádí: "V písni o Karlu Havlíčku Borovském tohoto ztotožňuje s Václavem HAVLEM."
A (zcela správně) také si všimli, že v písničce naráží i na práci jich samých. To byla ta část písničky, kde se zpívalo: "... potichu, bez hluku přišli tě navštívit, korektně, zdvořile, nemoh jsi odepřít..." Tajní policisté si zapsali: "Zpívá zde v narážkách i na orgány StB."
Jenže Hutka tvrdil, že jde o rakouské příslušníky, kteří zatýkali Karla Havlíčka Borovského. A vysvětlil, že jménem Havel se pojmenoval sám Borovský v jednom ze svých textů.
"Jeli si to do knihovny ověřit," popisuje Hutka. A museli mu dát za pravdu. Po dvou dnech Hutku propustili.

Odměnou byly měsíčně čtyři koruny

Na celou taškařici Hutka dávno zapomněl. A nejspíš by se k ní nevracel. "Já si říkal, že to nestojí za to, se kvůli tomu soudit, že to bylo zadržení jen na 48 hodin. Ale advokát Lubomír Müller mne přesvědčil, že jde o princip, že je to z principiálních důvodů důležité," říká Hutka.
Jenže zpočátku musel s českými soudy úporně bojovat. Ty jej totiž odmítaly s tím, že zadržen nebyl z politických důvodů, ale pro výtržnictví. A výtržnictví není důvodem pro rehabilitaci, protože prý není politicky motivovaným jednáním.
Až když dotáhl svůj spor k Ústavnímu soudu, vyhrál. "Orgány totalitního státu účelově kvalifikovaly údajnou protiprávní činnost zadržených nikoli jako trestný čin politický, nýbrž jako běžnou kriminalitu, aby zůstal skryt skutečný politický důvod represe a aby se z ve skutečnosti politických obětí vytvářeli ‚běžní kriminálníci‘, a tím se i snižovala jejich vážnost ve společnosti," uvedla ústavní soudkyně Michaela Židlická.
Hutka vyhrál podobný spor již podruhé, v předchozím sporu šlo také o dvoudenní nezákonnou vazbu. "Mně to přineslo, že mám k důchodu více o čtyři koruny měsíčně. Teď nám Nečasova vláda nově přidala sto korun, takže celkem jsem si přilepšil o 104 koruny," konstatoval Hutka.
Hutka však otevřel cestu k odškodnění i dalším lidem pronásledovaným komunistickým režimem, neboť zavírání na dva dny bez soudu bylo běžnou zastrašující metodou. Letos v létě vysoudil rehabilitaci za dvoudenní zadržení teatrolog Petr Pavlovský-Fiala.

Luděk Navara, iDnes 9. 8. 2013