Hutka uspěl u Ústavního soudu a dál žádá své očištění

Písničkář Jaroslav Hutka uspěl u Ústavního soudu s žádostí o rehabilitaci. Soud mu vyhověl a městský soud v Praze se případem musí zabývat znovu. Hutka se domáhá rehabilitace v souvislosti se zadržením v roce 1977. V cele tehdy strávil 48 hodin.
Městský soud v Praze sice loni uznal, že Hutka byl nezákonně zbaven osobní svobody, ale žádost o soudní rehabilitaci zamítl. Trestný čin výtržnictví, který byl formálním důvodem zadržení, totiž není výslovně uveden v rehabilitačním zákoně. Podle ústavních soudců ale nelze jen formalisticky vycházet z dobové právní kvalifikace a z materiálů tehdejších vyšetřovatelů.
Hutka na plné rehabilitaci trval. Současná justice mu prý odepřela soudní ochranu. Své krátkodobé zadržení v říjnu 1977 považuje za šikanu, která souvisela s dlouhodobým sledováním ze strany komunistické Státní bezpečnosti. Nátlak režimu vyvrcholil vystěhováním Hutky v rámci akce Asanace.
Ústavní soudci dali Hutkovi za pravdu. O písničkáři je podle nich notoricky známo, že za normalizace patřil ke kritikům poměrů. Příčinou zadržení proto s vysokou mírou pravděpodobnosti nebyl kriminální čin výtržnictví, ale jeho legitimní odpor proti režimu. Městský soud ale tuto možnost nezkoumal, což musí nyní napravit. Nyní je vázán právním názorem ústavních soudců.
Podle Ústavního soudu je nutné zohlednit dobový kontext. "K jeho (Hutkovu) zadržení došlo 17. 10. 1977. Tento rok byl rokem vzniku Charty 77 a obdobím tuhé normalizace a řady preventivních opatření proti odpůrcům režimu," uvedl soudce zpravodaj Vojen Güttler. Represe měly často formu krátkodobého zadržení v cele.
Městský soud v Praze podle ústavních soudců nezohlednil skutečný smysl rehabilitačního zákona. Podle Güttlera je cílem normy rehabilitovat činy, které v demokracii nemohou být trestné, a napravit co nejvíce křivd na perzekvovaných osobách.

18. prosince 2012, iDNES, ČTK, skr

»rozhodnutí Ústavního soudu« ze dne 12. 11. 2012 si přečtěte zde