Zdroj: ČRo 6 Datum: 2.3.2006 Název: Volební šance Strany zelených Jan BEDNÁŘ, moderátor: Nejen ODS ale přejí předvolební průzkumy veřejného mínění. V poslední době se už vícekrát potvrdilo, že do Poslanecké sněmovny se letos v červnu patrně poprvé dostane Strana zelených, která, jak se teď ukazuje, už překračuje zákonem stanovenou pětiprocentní hranici. Program Strany zelených, který dnes představil na tiskové konferenci její předseda Martin Bursík, obsahuje například návrhy na zpoplatnění receptů na léky a zrušení přijímacích zkoušek na střední i vysoké školy, dále rychlé vybudování obchvatů kolem dopravou nejzatíženějších měst nebo zrušení minimální živnostenské daně a zavedení volebního práva už pro šestnáctileté občany. Jaké změny asi přinese tato strana české politice, nad tím se zamýšlí Petr Hartman. Petr HARTMAN, redaktor: Všechny tři společnosti zabývající se systematicky průzkumy volebních preferencí potvrdily, že Strana zelených prolomila pětiprocentní hranici, a má tudíž velkou šanci proniknout do sněmovny. Samozřejmě až další průzkumy mohou prokázat, zda jde o výjimečný výkyv, nebo o dlouhodobější trend. Zeleným to může být svým způsobem jedno, nejpodstatnější pro ně je, že z pohledu voličů překonali psychologickou bariéru, kterou v hlavách mnoha občanů představuje právě pětiprocentní hranice. Strany dosahující v průzkumech volebních preferencí výrazně nižší čísla jsou v České republice svým způsobem odsouzeny k volebnímu neúspěchu. Někteří lidé by sice menší strany volili, odrazuje je ale nebezpečí, že svým způsobem tento hlas propadne. Takže buďto odevzdají hlas straně mající reálnou šanci na proniknutí do sněmovny, nebo raději zůstanou doma. Z tohoto úhlu pohledu lze očekávat, že i v dalších průzkumech zůstanou Zelení nad pětiprocentní hranicí. Zatím totiž disponují jednou výhodou, po zvolení Bursíka do čela strany už nepůsobí jako rozhádaná partaj, která řeší hlavně vnitrostranické spory a na nic dalšího nemá čas. Samozřejmě bude zajímavé sledovat, zda jim to vydrží alespoň do voleb. Zároveň Zelení dosud nestačili představit veřejnosti důkladně svůj program a tím se vyhranit, zatím jsou tedy v pozici strany, do které mohou vkládat naděje občané nespokojení se stávající politickou reprezentací. Jde však o velmi nesourodou skupinu, proto by Zelení neměli být v předvolebních slibech příliš konkrétní. Navíc budou muset zapracovat na tom, aby je občané nevnímali jako vyhraněnou ekologickou stranu. Program, který Zelení pod názvem Kvalita života dnes představili, naznačuje, že by tomu tak mělo být. Samo o sobě to však nestačí. Běžný volič programy jednotlivých stran zase až tak důkladně nestuduje, proto bude záležet na tom, jak se Zelení dokáží na veřejnosti prodat, tedy zda vytvoří dojem, že přichází někdo nový, kdo vybočuje z dosavadních stereotypů a kdo má schopné a hlavně mediálně zdatné vůdce. Pokud to Zelení zvládnou, neměl by je minout volební úspěch. Tím by se v poslaneckých křeslech mohli usadit představitelé pěti stran a povolební vyjednávání o nové vládě by mohla dostat nový rozměr. Dosud nejrůznější varianty příštího kabinetu vycházely z toho, že ve sněmovně budou představitelé ČSSD, ODS, KDU-ČSL a KSČM. Za takovéhoto rozložení sil a vzhledem k vývoji volebních preferencí se hovořilo především o dvou možnostech, konkrétně o menšinové vládě sociální demokracie a také o velké koalici ODS a ČSSD. Vstupem Zelených do hry by se zkomplikoval plán menšinového kabinetu, na kterém podle nejrůznějších signálů sociální demokraté systematicky pracují. Naopak na proniknutí Zelených do sněmovny by mohli vydělat lidovci, samozřejmě za předpokladu, že by úspěch Zelených nebyl výrazně na jejich úkor. Pětice hráčů na povolební šachovnici by je mohla výrazněji zapojit do vládní hry, matematicky by totiž byl možný vznik dvou zajímavých většinových koalic. Jedna by byla tvořena sociálními demokraty, lidovci a Zelenými, druhá pak občanskými demokraty a opět lidovci a Zelenými. Strana zelených by se tak dostala pod velký tlak, její vedení by muselo čelit nebezpečí vnitrostranického rozkolu. Zelení totiž nejsou zdaleka homogenní a příklon buď k sociální demokracii, nebo k občanským demokratům by pro ně mohl být zničující. Pro Zelené by tudíž bylo nejlepší, kdyby se jednání o vládě nezúčastnili, odolali vábničkám moci a zamířili do opozičních lavic. A hlavně pokud by se chtěli Zelení usadit ve sněmovně na delší dobu, nesměli by čtyři roky v opozici spokojeně prospat. Tyto starosti si však Zelení mohou dělat až v momentu, kdy se dostanou do sněmovny. Momentálně mají slušně nakročeno. Vzhledem k tomu, že do voleb zbývá necelý čtvrtrok, neměli by mít příliš času něco zásadního zkazit. Jan BEDNÁŘ, moderátor: Hovořil Petr Hartman. Zdroj: ČRo 6 Datum: 6.3.2006 Název: Rostou preference Strany zelených Daniel RAUS, moderátor: Už několik posledních průzkumů ukázalo pozoruhodnou věc a ukázal ji i ten nejnovější - rostou preference Strany zelených. Inklinují k ní pravděpodobně nespokojenci, pro které není alternativou žádná ze zavedených velkých stran. Zelení by momentálně získali zhruba sedmnáct křesel ve sněmovně, to je už jenom o tři míň než KDU-ČSL. Další zprávou vhodnou zaznamenání je, že nejsilnější ODS i přes váhavý start z minulého týdne zvyšuje náskok před sociálními demokraty. Zaměřme se tedy na Stranu zelených a položme si otázku, jaký psychologický moment vede k jejich vzestupu. Osobou nad jiné povolenou k fundované odpovědi je Petr Příhoda. Má slovo. Petr PŘÍHODA, redaktor: S blížícími se parlamentními volbami vzrůstá mediální zájem o občana jakožto voliče, což je pochopitelné. Ústřední deníky i televizní stanice si u příslušných agentur objednávají průzkumy veřejného mínění, jejichž zveřejňování pak zpětně ovlivňuje toto mínění a spolu s ním nejspíš i výsledek voleb. Je to vidět na příkladu Strany zelených. Po léta po ní na mediální scéně skoro pes neštěkl. Přitom na problematice životního prostředí se nic nezměnilo. Ta dnes existuje ve stejně naléhavé podobě jako loni a před lety. Dioxiny, bifenyly, freony, ftaláty, zlověstné náznaky globálních klimatických změn a tak dále. O tom všem občané věděli už dřív, pokud chtěli. I to, že je tu politická stranička, které to dělá větší starost než jiným. Teprve, když výzkum preferencí naznačil, že by se mohla dostat do sněmovny, zájem o ni rázem vzrostl a od té doby zatím zvolna stupá jaksi sám od sebe. Psychologie této čerstvé oblibě je pochopitelná a v tomto pořadu byla srozumitelně vysvětlena. Volič se tu chová jako pouhý konzument. Sám se neangažuje, dokonce se o politiku aktivně nezajímá, nezvídá, nehloubá, jen si vybírá z předkládané mediálně upravené nabídky. Jako kdyby stál u švédského stolu s lahůdkami a rozhlížel se, ze které hromádky by si mohl naložit dostatečnou porci. Netýká se to všech voličů, jen těch přelétavých, ale těch je dost. A patří k nim vlastně i ti, co nechodí volit, protože jim tu správnou lahůdku média dosud nepředložila. Některé předvolební sondáže ukazují, že značné procento těch nerozhodných či nezainteresovaných občanů tvoří mladí lidé. Dokonce se zdá, že mezi osmnácti až čtyřiadvacetiletými je jich převážná většina. Na jejich vzdělání asi tolik nezáleží, protože tuto situaci zjišťuji i mezi vysokoškolskými studenty. U těch je to zvláště na pováženou, protože, až z nich budou doktoři, inženýři, kantoři, a podobně, budou fungovat, byť jen bezděčně jako vlivní spolutvůrci veřejného mínění. Jakým směrem ho budou ovlivňovat? Možný právě tím, jímž se sami vydali. Svůj nezájem o veřejné dění pokládají za projev nezávislosti, za triumf nad proradným světem. Nezájem mladých o veřejné dění není nějaká česká zvláštnost. Je příznačný nejen pro postkomunistické země, ale i pro ty, jimž říkáme vyspělé. V Německu ho sledují soustavněji a zjišťují, že má progresivní tendenci. Nedávno se ho v jedné anketě pokusili kvantifikovat. Ukázalo se tam, že u osmnácti až dvacetiletých je stejný jako u těch, jimž je osmdesát a víc. Že je to nevalné i jinde, by nám nemělo být útěchou. Uvažme, že globalizační proces bude působit turbulence i v modernizované společnosti, činí tak vlastně už dnes. Nezájem mládeže o veřejné dění znamená riziko, že v demokratické společnosti se v jejich zatěžkávacích zkouškách nenajde dosti sil k obhajobě demokracie samotné. Přitom z těch pár procent mladých, kteří ten zájem mají, mnozí tíhnout k různým tipům extremismu. Pokud je mi známo, nikomu není příliš jasné, jak tomuto jevu čelit. Občasné pokusy předhodit mladým atraktivní osobu, coby volebního leadera například sportovce, dámu a podobně, mají buď nedostatečný anebo jen krátkodobý efekt. Politické elity si s tím hlavu nelámou. Mají jiné starosti, vlastně také jen krátkodobé. Daniel RAUS, moderátor: Konstatoval Petr Příhoda. Zdroj: ČRo 1 - Radiožurnál Datum: 6.3.2006 Název: Volební prognózy agentury Factum Invenio Pavel PROUZA, moderátor: ODS zvyšuje podle volební prognózy agentury Factum Invenio náskok před ČSSD. Voličská přízeň sociální demokracie opět podle mírně poklesla, KSČM je s odstupem na třetím místě, KDU-ČSL zůstává čtvrtá. Významně si polepšila Strana zelených. ODS by podle sociologů pravděpodobně získala v Poslanecké sněmovně šedesát osm mandátů, ČSSD třiapadesát mandátů, KSČM dvaačtyřicet, KDU-ČSL dvacet a Strana zelených sedmnáct mandátů. Stejné pořadí potvrdilo i nedávné šetření agentury CVVM. Podle jejího průzkumu by občanští demokraté získali dvacet osm a půl procenta hlasů, sociální demokraté třiadvacet, komunisté jedenáct a půl, lidovci sedm a půl a Strana zelených šest procent hlasů. Zdroj: ČRo 1 - Radiožurnál Datum: 6.3.2006 Název: Beseda s Cyrilem Svobodou Jan POKORNÝ, moderátor: Od mikrofonu přejí dobrý poslech Jan Pokorný. Petr NOVÁČEK, moderátor: A Petr Nováček. Jan POKORNÝ, moderátor: Hostem je ministr zahraničí Cyril Svoboda, místopředseda KDU-ČSL. Vítejte. Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Dobré odpoledne. Petr NOVÁČEK, moderátor: Podle dnes zveřejněné volební prognózy společnosti Factum Invenio, která mimochodem vaší straně jako jediná ještě minulý měsíc předvídala dvouciferný volební výsledek, klesla křesťanským demokratům o jedna celá šest desetin procenta na devět celých jedna desetina jejich prognóza. Pane ministře zahraničí, ztotožňujete se s vaším předsedou Miroslavem Kalouskem v přesvědčení, že poprvé v historii udělá vaše strana v červnu dvouciferné volební skóre? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Tak je to závazek, který náš předseda řekl, že dosáhneme dvouciferného výsledku, takže také je pro to potřeba hodně udělat. Víte, naposledy měřitelný výsledek byl vlastně v roce 1998, protože v minulých volbách v roce 2002 jsme kandidovali jako dvoukoalice, tehdy jsme měli devět procent, takže při troše obratnosti se toho dá dosáhnout, beru to jako závazek. A důležité také je, že po volbách je nutné, abychom měli možnost mít vliv na politiku státu právě proto, že do ní vkládáme křesťanskodemokratické hodnoty, takže to také znamená i možnost podílu zase na vládě. Jan POKORNÝ, moderátor: Bere to jako závazek, s nímž se ztotožňujete, abych navázal na otázku Petra Nováčka? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Je to závazek, který byl vyřčen, a já chci, abychom ho dosáhli. Jan POKORNÝ, moderátor: Všechny významné agentury zabývající se předvolebními průzkumy zaznamenaly během posledních měsíců prudký vzestup přitažlivosti Strany zelených. Vnímáte tuhle stranu jako konkurenci vaší strany, anebo máte za to, že zelení přetahují voliče především stranám levicovým? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Tak především našimi konkurenty jsou všechny politické strany, protože my chceme získat hlasy voličů, a to se získává na úkor případné podpory kterékoliv jiné politické strany. Nicméně ... Jan POKORNÝ, moderátor: Kterékoliv jiné? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Kterékoliv jiné, protože každá strana usiluje o hlasy pro sebe, to znamená, že si nepřeje, aby byly podporovány všechny ostatní politické strany. Petr NOVÁČEK, moderátor: Jak myslíte, že ukrojíte těch sto procent z toho pověstného koláče, ale asi to nebude příliš například komunistům, že? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Nepochybně jistě s komunisty je to téměř nulová množina, to ano, ale obecně platí to, co říkám já, a nemyslím si, že je dobré říkat, kdo je našim hlavním konkurentem ve volbách. Důležité je přesvědčit voliče, aby volili nás a je celkem v zásadě jedno, odkud tito voliči přicházejí z řad nerozhodnutých nebo z řad těch, kteří by jinak volili jinou stranu, chceme je přesvědčit, aby volili nás. Petr NOVÁČEK, moderátor: Když, pane ministře, vy jste zvolil /nesrozumitelné/, já se musím vrátit, nepředpokládáte asi, že byste urvali pár procent komunistům, to už jste řekl. Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Ano. Petr NOVÁČEK, moderátor: Snad se mnou budete souhlasit, že vaše strana se politicky, historicky pohybuje, jak říkával Jan Šrámek, nad politickým středem, někdy trošku vpravo, někdy vlevo, ale nad politickým středem. Tam, kam mířil Jan Pokorný, já si myslím, že je právě ten politický střed a v něm se teď objevují různí konkurenti, mezi nimiž také se objevila Strana zelených, nadějně se objevila, proto jsme se ptali na to, já to opakuju, považujete Stranu zelených za konkurenta KDU-ČSL? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Na tom středu se objevovaly vždycky v historii strany, byla tam buď ODA, nebo tam bylo KDS, nebo tam byl, nebo tam byla Unie svobody, vždycky na tom středu ještě někdo byl. Petr NOVÁČEK, moderátor: Ty o sobě vždycky tvrdily, že jsou výrazně pravicové, dokonce v některých případech pravicovější než ODS, to je shoda? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: To je možné, že to tvrdily, ale fakticky to byl takový ten záběr do středu, do pozice mezi ODS a ČSSD, ale já se záměrně nechci vyjadřovat k těmto vazbám, protože, znovu opakuji, má nám jít o přesvědčení voličů, naším programem, naším chováním, naším vystupováním, naší přesvědčivostí, a to je důležitější, než si lámat hlavu, na čí úkor. Jan POKORNÝ, moderátor: Pokud by se po červnových volbách zvýšil počet politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, bylo by to podle vás k užitku, anebo ke škodě našeho politického systému? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Každý výsledek má své výhody i nevýhody pro voliče, myslím teďko pro občana České republiky, nepochybně my jsme v koalici, protože je to koalice tří stran. Jan POKORNÝ, moderátor: Dobře, promiňte, pane místopředsedo, ale teď utilitárně viděno očima lidoveckého místopředsedy? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Teď jsem mluvil o tom, že vždycky jsme historicky byli v koalici za předpokladu, že tam byli ještě dva další partneři, ať už to v minulosti byla ODA, nebo Unie svobody, nebo KDS, vždycky tam byl ten třetí, aby mohla vzniknout většinová vláda. Takže z tohoto pohledu, z toho pohledu nebude na škodu, když tam bude další partner, protože by to znamenalo, že se otevírá více možností také dohod. Nicméně každý partner je naším konkurentem. Takže my musíme se starat především o to, abychom získali co nejvíc hlasů my. Petr NOVÁČEK, moderátor: A myslíte si, že by to nějakým způsobem výrazně ovlivnilo politický systém České republiky? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: V žádném případě, počet politických stran v Poslanecké sněmovně neovlivní politický systém. Jan POKORNÝ, moderátor: Hostem dnešního Radiofóra je ministr zahraničí Cyril Svoboda, místopředseda KDU-ČSL. Minulý týden navštívil Českou republiku ruský prezident Vladimir Putin, řekl jsem něco špatně? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Ne, mluvíte pořád dobře. Jan POKORNÝ, moderátor: Ne, že jste se na mě tak zadíval, kdybych vás třeba přejmenoval, já už se neposlouchám takhle k večeru. Zpátky tedy k tomu, co jsem avizoval. Petr NOVÁČEK, moderátor: To si posluchači užijí. Jan POKORNÝ, moderátor: Minulý týden navštívil Českou republiku ruský prezident Vladimir Putin, proč, pane ministře zahraničí, od poslední návštěvy ruského prezidenta uplynulo více než dvanáct let? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: To je dáno tím, že nepochybně tato návštěva byla návštěvou, která měla velký význam signální. Je to návštěva do střední Evropy, prezident Putin navštívil Maďarsko a loni byl také na Slovensku, takže je to další návštěva do střední Evropy. Podle mě je to z tohoto pohledu, z ruské strany jasný signál zájmu k vytváření dobrých vztahů a samozřejmě i možnosti posílených ekonomických vztahů se střední Evropou. Jan POKORNÝ, moderátor: A těch dvanáct let? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: To je dvanáct let absence. Já právě, prezident Putin je prezident, který jezdí málo, to je, jezdí velmi málo na návštěvy do zemí naší velikosti, to znamená, že jsme rádi, že k této návštěvě došlo. Co bylo v historii důvodem, proč ruský prezident nenavštěvoval Českou republiku, je otázka, která má směřovat do Ruska, nikoliv k nám, my jsme vždycky o tuto návštěvu měli zájem. Petr NOVÁČEK, moderátor: Soudě z průběhu návštěvy ruské delegace u nás, hrají v česko-ruských vztazích nějakou roli panslavismus či přátelské resentimenty, anebo, pane ministře, jsou tyto vztahy veskrze pragmatické, jak opakovaně zdůrazňovali prezidenti Putin a Klaus? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Tak panslavismus se teď neprojevuje možná tím, že nikdy ta naše ruština nebyla dobrá, že to byla taková ta slovanština s ruským přízvukem, ale myslím, teď myslím na obecně ... Petr NOVÁČEK, moderátor: Já jsem myslel na ohlasovou poezii, víte, na tu fázi národního obrození? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Ano, ale jinak tyto vztahy jsou motivovány čistě pragmatickými cíly. Jan POKORNÝ, moderátor: Co si z toho má normální občan přečíst, tyto vztahy jsou motivovány čistě pragmatickými cíly? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Má si z toho přečíst jasně zájem na vytvoření dobrých ekonomických vztahů, to znamená, podpisů různých smluv, společných podniků, možností investic a podobně, to je to, co si má pod tím přečíst. Jan POKORNÝ, moderátor: Ptal jsem se i proto, že těsně před příjezdem prezidenta Putina bylo zveřejněno prohlášení podepsané Václavem Havlem a dalšími významnými osobnostmi mezinárodního kalibru upozorňující na porušování lidských práv v Čečensku a varující před nedemokratickými prvky v ruské, domácí i zahraniční politice. Zaznamenal jste, pane ministře Svobodo, nějaký ohlas na tohle prohlášení u vašeho kolegy, ministra zahraničí Ruské federace Lavrova, nebo u jiných členů ruské delegace? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Tak nikdo z partnerů z ruského strany tento článek, on to není článek, je to vlastně prohlášení podepsáno nejenom panem prezidentem, já jsem opravoval sám sebe, takže prohlášení, na to prohlášení nikdo z ruské strany nereagoval. Petr NOVÁČEK, moderátor: Téma lidských práv je například ve vztahu ke Kubě trvalou součástí vaší diplomatické agendy. Mluvil jste, pane ministře, s ruským ministrem zahraničí pod tímto vzorným úhlem o Čečensku, o omezování novinářské práce a činnosti nevládních organizací v Rusku? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Tak Čečensko jsme neotevřeli, o tom, jak jsme byli informováni, mluvil pan prezident Klaus s panem prezidentem Putinem, když měli rozhovor mezi čtyřma očima. Jinak jsem s panem ministrem Lavrovem mluvil o situaci v Bělorusku a také na Ukrajině. Jan POKORNÝ, moderátor: Proč o situaci v Bělorusku a na Ukrajině a ne o situaci v Rusku? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Protože my jsme se rozhodli, že náš rozhovor se bude týkat takzvaně multilaterálních vztahů, to znamená mnohostranných vztahů, vztahů, které zajímají Evropskou unii, Ruskou federaci a globálních, že bilaterální vztahy mezi Ruskem a Českou republikou jsme ponechali na dialog mezi prezidentem Václavem Klausem a prezidentem Putinem a mezi prezidentem Putinem a premiérem Paroubkem. Petr NOVÁČEK, moderátor: Pokud jde o Čečensko, předpokládám, že jako ministr zahraničních věcí zodpovědný za naší zahraniční politiku jste informován o obsahu rozhovoru, který v této záležitosti vedli oba prezidenti? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Nepochybně, byla tady sdělena jistá starost nebo obava z naší strany, ze strany České republiky, prezident Putin projevil v pozici Ruska, že mají zájem na rychlém řešení celého problému. Já za sebe říkám, že samozřejmě my vidíme jako nešťastné a kriticky vidíme ten nový zákon o těch nevládních organizacích, protože nevládních organizací působení na území Ruské federace, protože tento zákon vlastně omezuje volné působení nevládních organizací na území Ruské federace, ale to myslím, že je všeobecně známo. Jan POKORNÝ, moderátor: Je to známo, ale s panem Lavrovem jste o tom nemluvil? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: My jsme, pozor, já jsem o tom s ním mluvil, když jsem se s nimi setkal v Moskvě, tak jsme na toto téma mluvili naprosto zřetelně, já jsem také chtěl, aby nám ruská strana vysvětlila zcela jasně, jak je to s působením organizace Člověk v tísni na území Ruské federace. Možná, že posluchači si pamatují případ, kdy došlo k tomu, že bylo odebráno povolení naší nevládní organizaci Člověk v tísni působit na území Ruské federace, někteří lidé byli obviněni z toho, že jejich počínání nebylo legální, to my popíráme, nic takového podle našeho názoru se nestalo, nicméně ať se věci vyšetří a my jsme také tam jasně řekli, že bychom byli rádi, aby jakýkoliv zákon, který se týká nevládních organizací, byl v tomto ohledu standardní, evropský, který umožňuje fungování nevládních organizací jako třeba v České republice. Jan POKORNÝ, moderátor: Už jste říkal, že návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina v České republice byla signálního charakteru. Do Prahy přiletěl Vladimir Putin z Maďarska, v Budapešti dal najevo morální odpovědnost a sovětskou invazi v roce 56, u nás za srpnovou intervenci v roce 68. Vnímal jste to jako zdvořilostní gesto, nebo něco víc? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Tak je to, podle mě je to víc než zdvořilostní gesto, protože je to slovo předsedy, prezidenta Ruské federace, vnímám to jako politický postoj, jak vnímá tuto situaci Rusko dnes, že za to nese, co se tady stalo, morální odpovědnost. Dokonce já si myslím, že to je i v pořádku, protože jako Německo kdysi bylo nacionálně socialistické, vládli tam nacisti a způsobili strašlivá zvěrstva, tak nemůžeme říct, že je to odpovědnost Německa demokratického, stejně tak Rusko nese mravní odpovědnost, nikoliv právní za to, co se stalo, protože to byl totalitní režim tehdy. Petr NOVÁČEK, moderátor: Pane ministře, ruský prezident si dal záležet na tom, aby se přihlásil pouze k morální odpovědnosti za okupaci. Není vzhledem k lidským a materiálním škodám, které utrpělo Československo, na místě uvažovat také o jiné, než jen o mravní odpovědnosti ruské strany, jinak řečeno, přišla na tyto souvislosti během vašich rozhovorů řeč? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Jsem rád, že tu otázku kladete, protože ona je velmi zajímavá. Za prvé, smlouvy, které vedly k rozpuštění varšavské smlouvy, vedly potom k tomu, že se napravovaly některé vztahy a tato otázka právních náhrad za způsobené škody nebyla dobře podchycena, mezitím se rozpadl Sovětský svaz, a je tam mnoho nástupnických států, není vůbec rozhodnuto o tom, kdo nese, jaký podíl odpovědnosti. Nemůžeme říct, že ta odpovědnost spadá pouze na Ruskou federaci a nepadá na Bělorusko, Ázerbájdžán, Arménii a podobně, zkrátka, ta otázka se měla vyřešit tehdy a nevyřešila se, dnes je to, dneska je to neřešitelný právní rébus, protože vám ruská strana řekne, co my, jaký my jsme nástupci, to se mělo vyřešit při rozpadu Sovětského svazu jako obecný problém, žalujte si Ukrajinu nebo Moldávii, nebo nějakou jinou bývalou sovětskou republiku. Jan POKORNÝ, moderátor: S trochou nadsázky řečeno, pokud by se znovu nesjednotil Sovětský svaz, tak tato otázka je pasé? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Ano. A já si to nepřeju, takže radši ať je otázka pasé. Jan POKORNÝ, moderátor: Jeden z dotazů, který přišel na naši adresu radioforum@rozhlas.cz zněl, jednali jste s ruskou stranou o zrušení či zjednodušení víz? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Nejednali a záměrně, protože to by dokonce i ruská strana vítala, kdybychom tady začali vést nějakou debatu o vízech. Má-li vůbec dojít k nějakému zjednodušení vízového režimu, musí jednat Evropská unie jakožto organizace, která čítá čtyři sta padesát milionů obyvatel, má nějakou váhu, jenom tato organizace dojedná s Ruskem některé další podmínky, jako podmínka, jaké cestovní pasy budou vydávány a za jakých podmínek a komu, že je možné vydávat zpátky ty, kteří nelegálně budou překračovat hranice, to znamená, /nesrozumitelné/ emisní dohodu a podobně, to nevyjedná Česká republika s Ruskou federací, na to nemá tu patřičnou váhu a sílu. Takže vízová politika se vyjednává mezi Unií a Ruskou federací. Petr NOVÁČEK, moderátor: Když už jsme u toho, je v dohlednu taková dohoda? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Ano, a dokonce je tam jedna nerovnost. S Ruskem se dohaduje velmi levná cena za víza, třicet pět euro za vízum. A přitom teď Francie, některé země navrhují, aby obecně v Schengenu se zvedly poplatky za víza, na šedesát pět euro za vízum. My proti tomu protestujeme, protože jak k tomu přijdou chudáci, já nevím, z Moldávie, Běloruska, aby platili šedesát pět euro za vízum, to jsou pro některé rodiny třeba celoměsíční příjmy, takže my budeme trvat na tom, aby byla možnost dána nějaká flexibilita, aby třeba studenti měli výjimku, někteří podnikatelé, aby měli výjimku, aby třeba některé země měly výjimku, tlak některých /nesrozumitelné/ zemí je taková, to je účetnická záležitost. Naše schengenské vízum stojí zhruba v nákladech biometrických pasů a podobně šedesát pět euro, ať to každý zaplatí. Petr NOVÁČEK, moderátor: Bezprostředně po Putinově odjezdu se střetly Kancelář prezidenta republiky s úřadem vlády, obviňují se z toho, že nevhodnými a vzájemně nekoordinovanými zásahy do programu ruské státní návštěvy ohrozily její průběh a výsledky. Není obvyklé, aby koordinátorem státních návštěv bylo ministerstvo zahraničních věcí, jehož, pokud vím, protokolární odbor je k podobným účelům náležitě vybaven, pane ministře? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Tak především ty dopisy jsou nešťastné a nikdy se neměly objevit, ale ta situace je mnohem jednodušší, než se to přitom nafouknutí všeho jeví, příběh byl mnohem jednodušší, tuto návštěvu organizovala a připravovala Kancelář prezidenta republiky, protože byla návštěva na pozvání pana prezidenta, dělala to Kancelář prezidenta republiky, bylo naprosto jasné, že do toho bude vtažen také náš úřad, protože já měl setkání s ministrem Lavrovem, že tam byl vtažen úřad prezident, teda premiéra, protože premiér měl setkání také s prezidentem Putinem, byla tam kancelář Poslanecké sněmovny, Senátu, podle mě celý problém vznikl v tom, že byla špatná koordinace mezi úřadem premiéra a úřadem prezidenta, protože jsem si jist, že kdyby, kdyby některé skutečnosti byly známy, a ony byly známy dříve všem účastníkům těch vztahů, tak by to všechno vypadalo úplně jinak. Podle mě napětí vzniklo proto, že se i pan premiér dozvěděl některé skutečnosti o té návštěvě až na poslední chvíli, takže já to vidím jako věc k poučení do budoucna, nikoliv jako fatální konflikt mezi prezidentem a premiérem. Jan POKORNÝ, moderátor: Na to poučení je poměrně dost času, protože se nedá předpokládat, že by Vladimir Putin zopakoval svoji návštěvu třeba během dalšího půlroku? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Ale Českou republiku může navštívit zase nějaký jiný významný státník, takže má to být výzva k lepší komunikaci mezi úřady. Zopakuji ... Jan POKORNÝ, moderátor: Vy jste říkal, pane ministře, pardon, že ty dopisy, které si vyměňovaly úřad vlády s Kanceláří prezidenta republiky, považujete za nešťastné, v čem tkví podle vás jejich neštěstí? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Protože byly, podle mého názoru byly psány pod vlivem momentální situace, možná, že tam bylo o trochu víc emocí, než by bylo vhodné na tento typ korespondence, znáte to, že lépe některé věci, když si myslíte, neříkat, když je říkáte, tak je nepsat, když je píšete, nepodepisovat. Takže obecně si myslím, že trošku střídmosti by bylo na místě. Petr NOVÁČEK, moderátor: Pokusil jste se, podotýkám, že bez úspěchu, prosadit na půdě Evropské unie, aby požadovala společně omluvu za napadení ambasád několika členských zemí v arabském světě v souvislosti se zveřejněním karikatur proroka Mohameda. Pane ministře, stačil jste vaší iniciativu diplomaticky předjednat, aby byla šance, že pro ní získáte náležitou podporu? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: A to víte, že jsem o tom jednal, ale od počátku bylo jasné, že ta podpora nebude velká, a také se ukázalo, že skutečně velká nebyla, že byla spíše malá. Mně nešlo jenom o tu omluvu, já jsem chtěl něco víc, já jsem chtěl, aby ty země, kde se zaútočilo na zastupitelské úřady Evropské unie, myslím třeba Sýrii nebo Libanon, tak aby vlády deklarovaly do budoucna, že se takové jednání už nebude opakovat. To, co je nakonec ve výsledku toho jednání Evropské rady pro vnější vztahy, a všude stejnou záležitostí je, že vyzíváme ty vlády, aby napříště dodržovaly mezinárodní právo. A když jsem jim říkal, tak si řekněte o slušnost, tak si řekněte, ať nám řeknou ty vlády, že to určitě udělají, tak všichni říkali, ne, ne, ne, klid. Takže já z toho jsem zklamán, že Evropská unie má mít minimálně odvahu si o slušnost říct, potom druhou skutečnost, kterou chci, abychom do budoucna vytvořili nějaký systém solidarity, protože nešlo jenom o to, že bychom teď čelili bojkotu zboží, to bylo jako, nebylo to tak velké a masivní, ale my nevíme, co se stane do budoucna. A já jsem přesvědčen, že máme do budoucna ukazovat, že Evropská unie má společnou zahraniční politiku a že drží pohromadě. No, jak říkám, zatím /nesrozumitelné/. Jan POKORNÝ, moderátor: Když říkáte, hlavně, abychom mysleli na to, co se stane v budoucnu, nemůže se v budoucnu stát, že tohle stanovisko Evropské unie pochopí extremističtěji ladění muslimové jako projev slabosti a těch dalších konfrontací přibude? Petr NOVÁČEK, moderátor: Víte, nejde o nějakou recidivu, appeasement? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Víte, já jsem o tom hluboce přesvědčen, že nejde o střet s islámem, islám je mírumilovné náboženství, nejde o střet s pravověrnými muslimy, jde o střet s radikalizovanými silami a těm, tento appeasement podle mě jen dodá kuráže, že přitlačíme. Ona ta Unie, jak je vidět, tak jako nebude klást tak velký odpor. Jan POKORNÝ, moderátor: Jak v těchto souvislostech vnímáte stížnost velvyslanců arabských zemí na jistý dokumentární pořad České televize, který podle nich zkratkovitě spojil muslimskou víru s terorismem? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Tak ten pořad, já ho neviděl, takže nemůžu komentovat, jenom jsem z doslechu slyšel, že ten pořad nebyl úplně nejšťastnější, nevím, ale jinak ta reakce byla přiměřená, my jsme řekli velvyslanci Egypta, který mluvil nejenom za Egypt, ale i za spřátelené země, že tady je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která nese odpovědnost za to, může rozhodnout jako správní orgán ve věci samotné, že je možné v případě podat žalobu k soudu, je možné se domáhat i nějaké omluvy, satisfakce a podobně, že na to máme nástroje, které jsou běžné a že samozřejmě budeme rádi, když tyto nástroje se využijí. A byl jsem na Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, mimo jiné jsem tam lobboval za to, aby se vysílalo BBC anglicky v České republice, a také jsme mluvili o této otázce. A rada mi řekla ano, že dokonce rozhodne v té věci velmi rychle, protože máme zájem na tom předvést tomuto světu, který žádá naší reakci, že umíme reagovat rychle a adekvátně. Jan POKORNÝ, moderátor: Hostem dnešního Radiofóra je ministr zahraničí Cyril Svoboda, místopředseda KDU-ČSL. 221552155 a 221552255, na těchto telefonních číslech se těšíme na šest vašich otázek. Dobrý podvečer, tady je Radiofórum dnes s Cyrilem Svobodou a vašimi otázkami, máte slovo. Haló! posluchač: Dobrý večer. Jan POKORNÝ, moderátor: Dobrý večer. posluchač: Horák, Karlovy Vary. Já bych chtěl říct panu Svobodovi, že ho vnímám a vnímá ho i veřejnost, že je příliš až hyperaktivně oddán tý bushovský politice a že v podstatě tu naší republiku tam zatáhl do toho válečnýho konfliktu, to by mi ani tolik nevadilo, ale, že tam pořád setrvává a že ta politika trvá, že se zbrojí a už ty zbroje některý kupujeme, už se zase plánujou do toho válečnýho území, do tý prostě muslimský ... Jan POKORNÝ, moderátor: Ano, pane Horáku, na co byste se rád zeptal? posluchač: Teď ta otázka bude znít asi takhle, týká se to i toho Mohameda, je tam taková hyperaktivita, která nám může třeba škodit ve formě, že budou obtěžováni naši turisté v těch arabských zemích, jestli si pan Svoboda tímhle buduje svou image, anebo jestli jedná, jestli jedná taky za lidi v týhle republice, protože lidi si to nepřejou. Jan POKORNÝ, moderátor: Děkujeme, pane Horáku, za otázku, hezký večer. Druhý telefonický dotaz. posluchač: Dobrý večer, já vás zdravím, tady Martin z Plzně. Jan POKORNÝ, moderátor: My vás také. posluchač: Já jsem to zaslechl až teda od tý doby, co pan ministr, jestli se nepletu, mluvil o těch vízech, jo, já jsem se chtěl zeptat pana ministra, jestli se vůbec poslouchal, co vlastně řekl, jo, prosím vás, jak jako to má chápat česká veřejnost, že jako ti chudí, chudáci, co budou dělat, ono na světě všude jsou chudí, i u nás jsou chudí, jako my si z každý v podstatě chudý země do tý bohatší, kde vždycky napřed to spodina, to špatný a pak teprve to dobrý. A pan podnikatel nemá šedesát pět euro případných, aby si zaplatil vízum, nebo jak tomu má rozumět česká veřejnost, to nemyslí vážně. Jan POKORNÝ, moderátor: Požádáme ministra zahraničí, aby v kontextu vaší otázky zpřesnil svoje vyjádření. Děkujeme, na shledanou. Třetí dotaz. Haló! posluchačka: Dobrý večer, Daniela Suchá. Já bych se chtěla pana ministr zeptat, já jsem bohužel teda neslyšela vaší besedu celou, protože mi ... Jan POKORNÝ, moderátor: Škoda. posluchačka: Je to škoda strašná, protože já vás strašně ráda poslouchám, ale chtěla jsem se teda zeptat, jestli my nebudeme mít konflikt s tím islámem jenom kvůli tomu, že v těch islámských zemích je ropa, protože Američani chtějí mít kontrolu přes ropu, protože s jinýma náboženstvíma, vždyť si vemte, že existujou i jiný náboženství a velký náboženství ve světě a ty my ty konflikty vlastně nemáme, ani vlastně oni proti nám nějak neprotestují. A ti radikálové, kteří tam jsou, ti se de facto rodí z toho, protože oni ví, že vlastně západní svět, celej západní svět, nejen Amerika, vlastně jim tu ropu de facto vykrádáme, že jo. Děkuju, na shledanou. Jan POKORNÝ, moderátor: Děkujeme, paní Suchá, za otázku. Hezký večer. Halo, tady je Radiofórum. posluchač: Dobrý večer, já vás zdravím, Krhůt. Já bych se chtěl pana ministra zeptat, že celkem oceňuju, že jako bojuje za vězně ne na Kubě, ale bohužel jenom na jedné straně, jestli Američanům ze stejnou vervou připomíná, že na Guantánamu vězní neurčitý počet lidí za neurčitých podmínek, anebo jestli jim někdy taky připomene, že by se měli postavit jako čelem k tomu, co prováděli ve Vietnamu, ty zvěrstva, kdy tam házeli na civily /nesrozumitelné/ chemii, jestli tohle má odvahu říct někdy Bushovi nebo jeho ministru zahraničí. Děkuji. Jan POKORNÝ, moderátor: Děkujeme za dotaz. Pátá otázka, dobrý večer. posluchač: Dobrý večer, tady Krutský Praha. Jan POKORNÝ, moderátor: Dobrý večer, pane Krutský. posluchač: Já bych se chtěl zeptat pana ministra na to, jakou on má předvídavost, protože myslím si, že každý politik by určitou předvídavost měl mít. Já se ho chci zeptat, jak tedy předvídal, když dělal čtyřkoalici a předvídal jí dvanáct procent hlasů, jak se na to dneska dívá, když měl takový jaksi vehementní zastání pro čtyřkoalici? Já vám děkuji. Dobrou noc. Jan POKORNÝ, moderátor: Děkujeme za dotaz, hezký večer. No, s tím bych ještě počkal, tedy to přání je možná na místě, ale ještě máme před sebou šestý poslední dotaz a pak odpovědi na telefonické otázky. Haló! posluchač: Haló! Jan POKORNÝ, moderátor: Ano. posluchač: Jsem ve vysílání? Jan POKORNÝ, moderátor: Jste ve vysílání, dobrý večer. posluchač: Tady je Ostrava, u telefonu Prchlík, dobrý večer. Já bych se chtěl pana ministra zeptat na to, jestli při návštěvě prezidenta Putina bylo jednáno také o tom, že budou už konečně otevřeny kremelské archivy, které by umožnily našim historikům dopátrat se skutečnosti, které doposud nejsou objasněny, například odvlékání československých občanů v pětačtyřicátém roce policií, NKVD a vražda Jana Masaryka a podobně. Jan POKORNÝ, moderátor: Děkujeme. Hezký večer. Máme za sebou telefonickou část, hostem dnešního Radiofóra je místopředseda KDU-ČSL, ministr zahraničí Cyril Svoboda. Petr NOVÁČEK, moderátor: První byl pan Horák a ten chce vědět, proč jste tak hyperaktivní, pane ministře, zdali proto, že si budujete především svůj image, anebo také z toho důvodu, že myslíte na občany České republiky a jednáte v jejich zájmu? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Tak já tam nechci použít slovo také. Já to dělám proto, protože jsem hluboce přesvědčen, že to, co děláme, je ve prospěch občanů České republiky. Petr NOVÁČEK, moderátor: Toť vše? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Ano. Jan POKORNÝ, moderátor: Jsi zaskočen tou odpovědí, Petře? Petr NOVÁČEK, moderátor: No, bylo to neobvykle stručné, ano. Druhý dotaz, pane ministře, paní Suchá ho volala, tu zajímá následující věc, jestli ty konflikty, které nám hrozí s arabským světem, s muslimským světem, nevyplývají prostě z toho, že oni mají ropu a že my, jak ona se vyjádřila, jim tu ropu vykrádáme? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Tak především, oni nám jí draze prodávají. A také možná víte, že ceny ropy stoupají, takže nikdo z nich nedovolí ukrást ani barel, všechno se draze prodává. Nepochybně ropa hraje v té celé situaci klíčovou roli, ale je to ropa, je také problém, který řeší se uvnitř těch zemí, je to na tento pořad asi komplikované téma, abychom ho tady vysvětlili, ale i takzvaná G8, to znamená těch osm nejvýznamnějších států, teď jim předsedá Rusko, si vytkly jako základní cíl energetika a bezpečnost, to má dnes velkou vazbu, samozřejmě ropa a bezpečnost, plyn a bezpečnost, to všechno hraje velkou roli. Petr NOVÁČEK, moderátor: Pan Martin chtěl vědět, jak to myslíte s těmi vízy, ještě jednou, on poznamenal, že odevšud vždycky nejprve přicházejí ti chudí a teprve potom až ti další a nějak mu to neštymovalo s těmi podnikateli, o kterých jste se zmínil, protože má za to, že podnikatel prostě má dostatek prostředků na to, aby mohl slušně zaplatit vízum? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Ano, to je pravda, určitě podnikatelé na to mají a zaplatí šedesát pět euro, kdyby ta cena taková byla, ale já myslím třeba na studenty, myslím na studenty, myslím na turisty, kteří chtějí u nás strávit dovolenou, tak když je čtyřčlenná rodina a třeba otec je učitel a matka v domácnosti a mají čtyři děti, tak pro ně zaplatit za každého šedesát pět euro vízum, je pro některé rodiny, dokážu si představit Moldávii, Bělorusko, je velmi nákladné. A my chceme, aby Česká republika byla otevřená a každý, kdo se tady chová slušně a spořádaně, aby byl vítán. Petr NOVÁČEK, moderátor: Pana Krhůta zajímá, zdali připomínáte americkým partnerům, když s nimi hovoříte, také Guantánamo, to, za jakých okolností jsou tam lidé několik let vězněni a například také používání /nesrozumitelné/ ve vietnamské válce? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Tak jistě situace na Guantánamu je situace, která se teď velmi diskutuje, je tady zpráva, o které budeme jednat do zprávy Rady Evropy a budeme, vedeme o tom dialog i s administrativou Spojených států amerických. Důležité totiž je, aby bylo možné navštívit toto místo a mít zkušenost, myslím tím pro inspektory, pro ty pozorovatele přímo z místa samého. Důležité ale je, že například Spojené státy jsou ochotny se o tom bavit, jsou ochotny o tom mluvit a diskutovat, zkuste o něco takového požádat Fidela Castra nebo někoho takového, tak se s vámi nebude bavit, natož aby vám dovolil navštívit někde nějakou věznici nebo něco podobného, v tom je ten rozdíl, že Spojené státy jsou v tomto otevřenější. Nicméně já to, co se děje na Guantánamu tady nehájím do /nesrozumitelné/, já si myslím, že tam skutečně problémy jsou. Jan POKORNÝ, moderátor: Je už nějak zpřesněna pozice České republiky při jednání o tomto tématu? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Teď jí připravujeme, budeme o ní samozřejmě mluvit i ve vládě, proto bych teď nechtěl ještě před jednání s kolegy sdělovat, ale určitě jistá míra kritičnosti tady bude. Opakuji, to, že jsme spojenci Spojených států amerických a že nám jde o to, abychom měli pevnou vazbu mezi Evropou a Spojenými státy americkými, je jedna věc, to znamená, že bereme všechno naprosto nekriticky a že nevidíme nikde žádný problém. Petr NOVÁČEK, moderátor: Pan Krutský se pídí po tom, jaká je vaše předvídavost, připomíná, že za časů čtyřkoalice jste jí prorokoval dvanáct procent hlasů a za tento projekt jste velmi bojoval, podotýkám, že nakonec nedopadl nejslavněji? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Tak ta čtyřkoalice, tam dokonce byly mnohem větší ambice, ale konečný výsledek byl u té dvoukoalice, měli jsme přes čtrnáct procent hlasů, což tedy bylo maximum možného, výsledek také byl pozitivní v tom, že se sestavila vláda, vláda, jejímž jsme taky účastníky, to znamená, že v zásadě to, co se stalo po volbách, bylo i pro křesťanské demokraty úspěšné řešení. Přál bych si, abychom totéž měli po příštích volbách. Jan POKORNÝ, moderátor: Uvažujete znovu o nějaké dvoukoalici? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Ne, ne, ne, myslím, o té šanci být v koalici. Petr NOVÁČEK, moderátor: Poslední se dovolal pan Prchlík, toho zajímá, zda jste s ruskou delegací jednali také o otevření kremelských archivů, zajímá ho to například v souvislosti s tím, jak NKVD odvlékala československé občany v roce pětačtyřicet do sovětských gulagů, anebo s některými dalšími dosud nevyjasněnými záležitostmi, připomínám například bohatý /nesrozumitelné/ v Moskvě, kde bychom se nepochybně dověděli spoustu věcí, které se bezprostředně týkají československých meziválečných dějin? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Ano, bylo to při mé návštěvě v Rusku, když jsem byl v Moskvě, tuto otázku jsme s ministrem Lavrovem otevřeli zcela speciálně, já jsem poděkoval ruské straně za jistou míru vstřícnosti, protože skutečně ruská strana otevřela část archivu a mluvili jsme o tom, jak máme v tomto pokračovat dál, aby se umožnilo odborníkům studovat naší, můžeme říci i společnou historii, takže o tom intenzivně jednáme. Jan POKORNÝ, moderátor k čemu jste zatím dospěli? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: No, že zatím je, řekl bych, mírný posun, mírný pokrok, v mezích zákona bychom si tak řekli, že to není dramatický posun, ale vidíme tady otevřenost z ruské strany jít tou cestou postupného otevírání těch archivů, asi nebude všechno otevřeno hned teď, protože přeci jenom čas tady hraje roli, ale k postupnému otevírání dochází, takže to vidíme pozitivně. Petr NOVÁČEK, moderátor: Minulý týden vaše strana zveřejnila svůj volební program pro období 2006 až 2010. Jeho patnáct kapitol představuje pětačtyřicet hustě potištěných stran formátu A4. Pane ministře, kdo podle vás bude takový podrobný laborát studovat, nebo má snad pravdu Vladimír Železný, který říká, že programy už dneska vůbec nikoho nezajímají? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Tak především ho určitě četli, doufám, že ho četli všichni kandidáti na kandidátce KDU-ČSL, určitě ho znají, znám ho já, určitě, takže ... Petr NOVÁČEK, moderátor: Ale pro ty jistě určen prioritně není? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Není, je určen pro voliče. Já si nedělám iluzi, že voliči budou číst ten program od A až do Z, ale dokážu si představit, že například učitel si přečte kapitolu vzdělávání pro budoucnost. Někdo, kdo chce dělat, zajímá ho zahraniční politika, se podívá na kapitolu o zahraniční politice, jiného zajímá třeba sociální politika, takže otevře tento program, a důležité bude, že celou osou toho programu je rodina, to považuju za velmi důležité, protože v tomto podle mě je KDU-ČSL jedinou stranou na politické scéně, která má rodinu vlastně ve všech kapitolách jako klíčový téma. Jan POKORNÝ, moderátor: Říkal jste jako příklad, že kdo bude chtít se dozvědět něco o křesťanskodemokratické zahraniční politice, otevře si tuto brožuru, nalistuje, já jenom řeknu, že jsou jí věnovány z těch pětačtyřiceti stran dvě a čtvrt poslední strany tohoto výtisku, proč vaše strana nedokáže využít skutečnosti, že vy, její představitel, stojíte v čele jednoho z nejprestižnějších ministerstev s dobrými pracovními výsledky a celkem bez skandálu, anebo se říká, že to nejlepší nakonec? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Určitě spíš si vezmu to, co říkáte vy, nejlepší na konec. Na druhé straně je to dáno celkovým zájmem občanů a jejich jako soustředění se na to, co se děje doma. Já to nevidím jako šťastné, podle mě máme být už součástí, i myšlenkově součástí širšího společenství v Evropské unii, v Severoatlantické alianci, v Evropě, v globalizovaném světě, takže nejsem nadšen z toho, že to je vzadu, nicméně mě to nerozhazuje, je to, jsou to dvě hezké, dvě stránky, kde je možné si přečíst o tom, co bude v naší zahraniční politice po volbách v roce 2006. Petr NOVÁČEK, moderátor: Některé kapitoly vašeho volebního programu, zejména ty ekonomické, snad i daňové, jsou poměrně razantně formulovány, mě v té souvislosti napadlo, pane ministře, zůstává KDU-ČSL stále onou tradiční klidnou silou, anebo je to klid trošku v jiné historické podobě? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: KDU-ČSL je klidnou silou. A je to strana, které i toto sluší, protože jsme strana středová, a to, že jsme si zvolili kdysi to heslo klidná síla, je dobře, protože to také identifikuje nás. Já s tímto kandiduji v Praze jako lídr také a chci přesvědčit o tom, že věcnost a klidná síla je něco, co může oslovit více, než nějaký tlučení do bubínku a pokřikování různých hesel. Jan POKORNÝ, moderátor: Toto heslo má vaše strana ve svém záhlaví už nějaký ten pátek, stejně tak jako preference, které pořád nepřecházejí přes těch deset procent, není potřeba do té klidné síly vnést možná i trochu neklidu? Petr NOVÁČEK, moderátor: Já se zeptám ještě jinak, nebylo tam za určitých okolností, dejme tomu, před rokem už dost neklidu vneseno? Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Tak já samozřejmě jsem toho názoru ... Jan POKORNÝ, moderátor: Zkuste to, prosím, hyperstručně, pane předsedo. Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Ano, hyperstručně, podle mě tam bylo víc neklidu, teď je potřeba ukázat to, co je naším skutečným charakterem, že jsme tou klidnou silou. Jan POKORNÝ, moderátor: Hostem dnešního Radiofóra byl ministr zahraničí, místopředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Děkujeme za odpovědi. Na shledanou. Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL: Děkuji. Jan POKORNÝ, moderátor: Od mikrofonu přejí dobrý poslech Jan Pokorný. Petr NOVÁČEK, moderátor: A Petr Nováček. Zdroj: ČRo 6 Datum: 1.3.2006 Název: Zákon o registrovaném partnerství Daniel RAUS, moderátor: K tomu, co bylo řečeno o Straně zelených, dodejme ještě čerstvou aktualitu. Právě tato strana se chystá rozpoutat debatu o adopci dětí homosexuálními páry, ačkoliv podle svého programu prý na věc nemá vyhraněný názor. Na co ale vyhraněný názor má, to je takzvané registrované partnerství homosexuálů. Právě dnes se premiér Paroubek sešel s představiteli Gay iniciativy, kteří vytvářejí na sociální demokracii určitý tlak, zatímco se odmítají sejít s prezidentem Václavem Klausem. Ten totiž zákon o registrovaném partnerství odmítl a nabídl organizacím homosexuálů diskusi. Zdá se ale, že nezávislá Gay iniciativa nemá ani tak zájem o jeho argumenty, jako spíš o samotné hlasování. Co si o tom myslí šéf této organizace Jiří Hromada, na to se ho zeptal Milan Bouška. Milan BOUŠKA, redaktor: Vy jste včera jednali o tomto zákoně s předsedou vlády panem Jiřím Paroubek. A já se vás chci na úvod zeptat, kdo tuto schůzku inicioval, jestli můžete říct? Jiří HROMADA, předseda Gay iniciativy: Tuto schůzku inicioval pan premiér, pozval zástupce Gay iniciativy na schůzku, na které jsme si vzájemně vyměnili informace o tom, v jaké situaci se nachází zákon o registrovaném partnerství poté, co ho prezident vetoval. Milan BOUŠKA, redaktor: Z čeho pramení zájem pana předsedy právě o tento zákon, když podobný návrh na schůzku přišel i od pana prezidenta a ten jste odmítli? Jiří HROMADA, předseda Gay iniciativy: Tak my jsme odmítli se sejít s panem prezidentem, protože veto přišlo dřív, než nás pozval, to znamená, my bychom s ním samozřejmě rádi diskutovali o zákoně, ale připadalo nám zbytečné diskutovat o zákoně poté, co pan prezident tuto diskusi vlastně tím vetem rázně ukončil. Co se týká pozvání pana premiéra, já si nemyslím, že by to byla zpolitizovaná záležitost a že jeho zájem přichází až teď. Sociální demokracie v průběhu celých deseti let stojí právě v pozadí za zákonem a jeho prosazením. Myslím si, že právě proto, že sociální demokracie má tento návrh zákona ve svém předvolebním programu, tak právě proto se teď pan premiér snaží, aby sociální demokracie splnila slovo svým voličům a pochopitelně ale, že ti ostatní sympatizanti s naším zákonem z těch dalších stran jsou námi také oslovováni a počítáme s nimi v té strategii prosazení zákona, myslím tím Unii svobody a KSČM a pochopitelně i některé poslance a poslankyně z ODS. Milan BOUŠKA, redaktor: Právě ti poslanci poslední jmenovaní, tedy z ODS, možná budou těmi klíčovými, protože když si promítneme nazpátek to hlasování poslední, kdy zákon prošel, prošel dokonce osmdesáti šesti hlasy, ale v té sněmovně bylo poměrně nízké kvorum, bylo potřeba sedmdesát čtyři hlasů k tomu, aby byl zákon přijat, a přítomno bylo pouhých sto čtyřicet sedm poslanců, bylo třináct poslanců ODS pro, bez těchto třinácti hlasů by ten zákon neprošel. Tím, že se za to bere pan předseda vlády, se ovšem může stát, že se tito poslanci budou cítit zaskočeni, že to je právě zpolitizováno a mohou své hlasy odvolat. Jak tedy to vy vnímáte, jak to vidíte, tu situaci? Jiří HROMADA, předseda Gay iniciativy: Už jsem to, myslím, řekl. Gay iniciativa nevnímá snahy pana premiéra pomoci prosadit tento návrh jakoby byl zpolitizován, že by to byla jenom účelová záležitost této chvíle, jestliže si někdo dá do volebního programu prosazení zákona o registrovaném partnerství, pak z toho vzniká odpovědnost vůči voliči, a tuto odpovědnost, myslím si, sociální demokracie chce splnit. A co se týká třinácti poslanců z ODS, já si nesmírně vážím jejich hlasů. A myslím si, že ti hlasují podle svého svědomí, jako ti ostatní z těch dalších stran, z KSČM a Unie svobody, tyto strany nemají ve volebním programu prosazení zákona o registrovaném partnerství, a proto hlasují individuálně. A já bych byl velice nerad, kdyby se zbytečně navlékala, právě na toto úsilí prosadit zákon, nějaká politizace, i když samozřejmě je to nasnadě, blížící se volby tomu samozřejmě nahrávají. Milan BOUŠKA, redaktor: Vy jste se na tom jednání u pana předsedy vlády svěřil i s obavami, že to veto pana prezidenta může do jisté míry otevřít takovou Pandořinu skříňku, jak jste řekl, s radikálními reakcemi. Máte nějaké takové signály, že by k tomu mohlo docházet? Jiří HROMADA, předseda Gay iniciativy: Ano, velice intenzivní. Okamžitě po sdělení, že pan prezident bude vetovat tento zákon, začaly chodit e-maily, esemesky, dopisy, ve kterých pochopitelně příznivci vyjadřovali svou nevoli, a nejen z Gay a lesbické minority, ale jejich rodiče, příbuzní a přátelé, ale na druhé straně pochopitelně je skupina těch občanů, kteří uvítali prezidentovo veto. Bylo tady docela překvapení, až zaražení, že velká část těchto reakcí těch, kteří přivítali to veto, jde poměrně z konzervativně laděných lidí, ale především z extremistů a jejich výrazivo bylo poměrně, řekl bych, hrubé, ani tak se nezajímali o kvalitu toho zákona, jejich výhrady směřovaly principiálně k jinakosti této orientace, principiálně k tomu, že nemáme co pohledávat v této zemi, že nemáme co pohledávat na světě, a to si myslím, že se nám podařilo za patnáct let utišit, tyto hlasy, a právě veto pana prezidenta je trošku zase rozbouřilo. Milan BOUŠKA, redaktor: Když se vrátím k tomu vetu pana prezidenta, ani on tam nehovoří o tom, že by se měla jakýmkoliv způsobem těmto osobám upírat práva cokoliv z toho, že by se mělo umenšovat, nicméně jeho argumenty jsou do jisté míry velmi věcné, já jsem si vytáhl jeho zdůvodnění, to je devět velmi hustě popsaných stránek právního rozboru, když říkáte, že to je kvalitní zákon, on tady říká, že to tak docela kvalitní zákon není. Berete aspoň některé z těch výhrad, které pan prezident uvádí? Jiří HROMADA, předseda Gay iniciativy: My jsme konzultovali tento aktuální návrh deset let s opozicí, s příznivci. A myslím si, že to, co teďka leží na stole, je ideální návrh pro tuto chvíli. A myslím si, že to, co vadí panu prezidentovi, pochopitelně je nutné analyzovat, brát samozřejmě závažně. Nicméně, když bod po bodu projdeme, zjistíme, že je to určitý pohled na věc, jenom z určitého principiálního hlediska, konzervativního hlediska, já jenom za všechny řeknu ten neustále omýlený argument, že chceme nějaké výhody. Tam právě nejde o žádné výhody, tam jde o odstranění nevýhod, a to je velký rozdíl. My se chceme dostat ze stavu minus jedna do nuly, ne z nuly do plus jedna. Milan BOUŠKA, redaktor: Pane Hromado, poslední otázka, když dovolíte. Vrátíme se k té předvolební situaci a k tomu, jak některé strany mohou nebo nemohou využít této vaší iniciativy. Já nevím, jestli jste to zaregistroval, ale Strana zelených hodlá do svého volebního programu dát to, že by podporovala na základě tohoto zákona, aby registrovaní partneři měli možnost i adoptovat děti, co tomu říkáte? Jiří HROMADA, předseda Gay iniciativy: My jsme to řekli už několikrát a jednoznačně. Adopce a osvojení dětí nesouvisí s registrovaným partnerstvím, to je záležitost zákona o rodině. Strana zelených teprve koncipuje svůj program. Já mám přesné zprávy o tom, že zítra na tiskové konferenci bude teprve přesně a definitivně sdělen a nevím, jestli to tam bude, zatím to proběhlo jenom v jedněch novinách. Na druhé straně si říkám, proč je tady stále ta obava o to, že budeme chtít víc a něco nepřijatelného. Já si myslím, že jestliže budeme chtít v budoucnosti něco nepřijatelného, od toho tu je parlamentní systém, který tomu zamezí, takže zůstaňme u registrovaného partnerství, to je otázka této chvíle. A strašení adopcemi, osvojením a dalšími věcmi, to je otázka pro někoho jiného, pro nás ne. Daniel RAUS, moderátor: Tolik šéf Gay iniciativy Jiří Hromada v rozhovoru s Milanem Bouškou. Zdroj: ČRo 6 Datum: 6.3.2006 Název: Volební preference Filip DYDA, moderátor: Občanští demokraté zvyšují náskok před sociální demokracií, jejíž voličská přízeň opět mírně poklesla. Komunisté jsou s odstupem na třetím místě a křesťanští demokraté zůstávají čtvrtí. Významně si v poslední době polepšila Strana zelených. Vyplývá to z nejnovější volební prognózy agentury Factum Invenio. Občanští demokraté by dnes podle sociologů v Poslanecké sněmovně získali šedesát osm křesel. Sociální demokraty by čekalo padesát tři, komunisty dvaačtyřicet, lidovce dvacet a Stranu zelených sedmnáct mandátů. Zdroj: ČRo 6 Datum: 1.3.2006 Název: Profil Strany zelených Daniel RAUS, moderátor: Zelení mají v Česku zelenou, tak se to alespoň zdá z průzkumu, podle kterých by se mohli dostat v červnových volbách do parlamentu, sice těsně, ale přece. Na první pohled je zřejmé, že tato doposud nevýrazná strana sbírá hlasy zklamaných voličů, kteří trpí pocitem nedostatku alternativy ke stávajícím stranám. Jsou ale zelení to pravé ořechové? To bude v následujících měsících pro českého voliče velice vážná otázka. Poslechněte si, co o tom říká Jiří Berounský. Jiří BEROUNSKÝ, redaktor: Už to vypadalo pořád stejně nudně a stereotypně, myslím, na předvolební politické scéně. Čtyři okoukané strany, pátá stávající se pravděpodobně do sněmovny nedostane a jedinou, i když velkou a velmi důležitou neznámou, bylo to, zda budou vládnout znovu sociální demokraté s podporou komunistů, nebo ODS v koaliční vládě spolu s lidovci. Na to, jak známo, jsou a budou všechny odhady preferencí před volbami nepoužitelné, a tak se dokonce hovořilo z jakési potřeby národní pospolitosti a stability i o velmi neosvědčené velké koalici ODS a sociálních demokratů, i když většina politiků obou stran odmítala. Najednou je všechno jinak, kde se vzali tu se vzali zelení, jenomže to není z velké většiny vůbec tak, alespoň podle mého názoru, že by najednou celý národ zezelenal a projevil odhodlání a rozhodnutí řešit celospolečenské ekologické problémy. I když jich určitě není málo a lidé dnes mají větší zájem o životní prostředí. Ne. Nerozhodnutí voliči nebo část takových, kteří mají po krk vzájemných hádek mezi sociálními a občanskými demokraty, náhle získali možnost, jak nepromarnit svůj hlas a zejména proto preference zelených stoupají a asi budou nadále stoupat. Budou tedy tito frustrovaní voliči volit zelené, i když jim je ekologie, neříkám úplně, ale možná lhostejnější než pravověrným zeleným. Ti pravděpodobně pak získají velmi podivné voličstvo, ale to už bude jejich starost, jak s ním naloží. Společensky tedy dojde pravděpodobně k absurdní situaci. Strana zabývající se přednostně věcnou problematikou životního prostředí, bude posílena z ryze politických důvodů. Martin Bursík sice toto pragmatické vysvětlení odmítá a bude odmítat a možná se nikdo nedozví, jak to ve skutečnosti bude. Paradoxně by to mohlo ale přesto přinést pozitivní efekt v tom smyslu, že by se více lidí začalo zajímat o životní prostředí. Politicky je na Straně zelených pikantní to, že není dosud jasné, budou-li na pravé či levé straně politického spektra. Sami dokonce programově na tuto otázku neodpovídají, ale to nemění nic na věci, že se jí nebudou moci vyhnout. Zatím na ní samozřejmě vydělávají, protože obě velké strany jim nadbíhají. Přesto Bursíkovo tvrzení, cituji z Lidových novin: "Nezajímá nás ideologie levice a pravice, máme vlastní politická témata," konec citátu, je sice možná upřímné, ale předvolební a trochu i akademické. Pochybuji totiž, až se rozhodnou pro jednu z možných alternativ a byli-li by ve vládě, že by z vlády odešli proto, že jim vláda bude připadat příliš ideologická. V každém případě alternativa jejich eventuálního vstupu do sněmovny výrazně změní politickou scénu, protože možná připraví podmínky pro sestavení další koaliční vlády, to už se totiž zdálo takřka vyloučené. Další proměnou politické scény, které si málokdo asi všiml, může znamenat neuspokojivý vztah Aloise Grebeníčka s vedením jeho rodné strany. Grebeníček z toho titulu dokonce zpochybňuje svou kandidaturu v parlamentních volbách za svůj Jihomoravský kraj, v němž je volebním lídrem. V otevřeném dopise současnému předsedovi strany Vojtěchovi Filipovi sdělil, jak píší Lidové noviny, že mu vadí, jak se někteří komunističtí funkcionáři sbližují se sociální demokracií, čili, dle téhož zdroje, řekl, cituji: "Každý má právo na své rozhodnutí. Miroslav Grebeníček má na něj právo také a já věřím, že tak neučiní," konec citátu, že tedy kandidátku neopustí. Místopředseda Jiří Dolejš tedy měl dříve s Grebeníčkem časté neshody a býval jím pasován do role stranického rebela, jde ovšem dále a dopis považuje v duchu dosavadní komunisticky konzervativní stranické terminologie za pokus o rozbíjení strany a za projev krajní nezodpovědnosti. Voličstvo sociálnědemokratické a komunistické strany tvoří svým způsobem spojité nádoby. Kdykoliv se přibližovali sociální demokraté více středu, vzrůstaly preference komunistů a naopak. Je proto zcela přirozené, že při buldozerové levicovější politice Jiřího Paroubka a ČSSD se přelévá část komunistických hlasů ve prospěch sociální demokracie. S tím nic nenadělá ani Vojtěch Filip, ani by nenadělal Miroslav Grebeníček. Uvedený jev však ukazuje ještě na jinou skutečnost, ony přelévající se zřejmě protestní levicové hlasy vědí málo o krvavé minulosti KSČ, nebo jim to tak moc nevadí a považují komunisty prostě za radikálnější levici, než jakou je ČSSD, to znamená, aktuálně za prvé, apriorní neúspěch jakýchkoli /nesrozumitelné/ snah vůči komunistům. A za druhé, a daleko problematičtější nutnost takové sociální politiky, která by vyrážela komunistům zbraně z ruky. To bude jedním z hlavních úkolů povolební vlády, bude-li mít ambici snížit preference komunistů. V každém případě, jak vzrůstající volební podpora zelených, tak nervozita komunistických konzervativců, Grebeníček totiž zcela jistě není sám, znamenají vítané oživení naší politické scény před volbami.