O Leninovi, Brežněvovi a ohrádce kolem knížete
Kulturní diář Jaromíra Slomka

"Kdyby ji tato země objevila, bylo by to pro českou kulturu strašně moc. Je to obrovská země a jsem strašně rád, že Karel Gott jí pomáhá otevřít ty dveře. To je od něj strašně slušná a strašně krásná služba," řekl - aspoň podle deníku Právo (17. května t. r.) - český ministr kultury Pavel Dostál.
Strašně moc, strašně rád, strašně slušná, strašně krásná. Jak jsem malicherný! Ministr byl zřejmě rozrušen a neměl čas na hledání přiléhavějších slov. Mluvil o Rusku a Lucii Bílé. Ta tam v pátek poprvé zpívala (ve Státním kremelském paláci v Moskvě) a sklidila - opět podle téhož deníku ohromný (s. 1) či obrovský (s. 9) úspěch. Možná dokonce strašný úspěch. To je samozřejmě milé, jako vlastenec se pokaždé raduji, když se moji vědecky, umělecky, politicky či sportovně zdatní spoluobčané prosadí ve světě.
V Rusku to muselo být báječné. Lucie Bílá vyrazila i na Rudé náměstí, kde se nechala vyfotografovat se dvěma muži: jeden měl oblek, vázanku, na hlavě kšiltovku - a vizáží (přestože jeho bradka nebyla ryšavá, nýbrž šedivá) připomínal Vladimíra Iljiče Lenina, druhý se nacpal do bílé maršálské uniformy a jeho podoba upomínala na Leonida Iljiče Brežněva. Lucie Bílá mezi Leninem a Brežněvem, hahaha. Hahaha! Náramná hlína. Dvojníci dvou zločinců patrně na tom náměstí-hřbitově slouží k obveselení turistů. Snad aby odvedli pozornost od mrtvol obou skutečných Iljičů, které leží (jedna z nich dokonce vycpaná a balzamovaná) kousek od místa, na němž se tento obskurní karneval odehrál. Davajtě, sfotografirujemsja!

Na Václavském náměstí zatím žádní dvojníci Gottwaldů či Husáků nepózují (zato České Budějovice jich byly o víkendu plné), skoro nic mimořádného se tam neděje. A tak se písničkář Jaroslav Hutka, patrně z nedostatku lepších nápadů, rozhodl obrátit pozornost k pomníku svatého Václava. A vydal - spolu s Jiřím Hrdinou, jenž je "generálním guvernérem" Balbínovy poetické strany - prohlášení nazvané Do Evropy bez řetězu. Adresuje ho "pražskému primátorovi Pavlu Bémovi, předsedovi vlády Vladimíru Špidlovi, ministru vnitra Stanislavu Grossovi, informačním médiím a české a evropské veřejnosti".
Pod textem podepsaní autoři se zabývají řetězem odlitým "z podob lipových listů, které ale míří svými špičkami vzhůru, aby záměrně ohrožovaly zdraví těch, kteří by si chtěli na řetěz sednout nebo ho překročit". Je to, tvrdí, "pokrytecká náhražka ostnatého drátu, který odděluje sochu od lidí, symbolicky odděluje světce od jeho národa. Tento řetěz mluví o ruské okupaci a komunistickém útlaku. A je hanebné, že tam dodnes visí."
Roku 1997 slíbil prý pražský primátor Koukal řetěz odstranit (doslova: "neprodleně [ho] sundá"), avšak slib daný jednomu ze signatářů prohlášení (snad Hutkovi?) nesplnil. Vloni podobný slib údajně vyslovil primátor Bém, nicméně ani jeho slova se nenaplnila. "Tedy si to musíme zařídit sami," říkají Hutka a Hrdina, "vojvodu blanických rytířů osvobodíme za dne a v centru Prahy! Do Evropy se spoutaným patronem národa přece nechceme! Tedy jsme se s Jiřím Hrdinou rozhodli, že v úterý 8. června 2004 v 16 hodin (...) půjdeme k soše svatého Václava s příslušnými nástroji a řetězy prostě odřízneme."
To ohrazení, Myslbekem věru nevymyšlené, mělo na počátku normalizace bránit v přístupu k pomníku. To je jistě pravda. Když se však v listopadu 1989 národ ke svému patronovi obrátil, řetěz mezi 22 sloupečky nic nezmohl, neohrožoval ničí zdraví. Dnes je dokonce užitečný: chrání bronzového knížete před sprejujícími idioty. Podobně jako na Havlíčkově náměstí v Praze na Žižkově ztěžuje přístup týchž idiotů k soše Karla Havlíčka Borovského živý plot. Ten tam taky jistě nerostl odjakživa.
Divím se, že "guvernérovi" a písničkáři nevadí v Praze komunistické symboly mnohem výmluvnější, například Sbratření, stěhovavé sousoší Karla Pokorného z roku 1950, umístěné nyní v parku před Wilsonovým nádražím. Znázorňuje dva muže (jeden z nich má na sobě uniformu Sovětské armády) při vášnivém polibku. Asi jsem málo tolerantní, ale ta jejich něžnost trvá už čtyřiapadesát let, to by mohlo stačit.
A řetěz kolem svatého Václava? To je to poslední, co nám cestu do Evropy komplikuje.

Lidové noviny, Datum: 20.5.2004Zdroj: Lidové noviny


O pejskovi a kočičce a jejich dortu.

Jen málokomu by se podařilo s takovým nadhledem a novinářskou zručností spojit do jednoho článku "průkopnická" vystoupení Karla Gotta a Lucie Bílé v Rusku s veskrze odpornou a nízkou potřebou jakéhosi samizdata jménem Hutka odstranit neškodnou "ohrádku kolem knížete". Pan Jaromír Slomek to všechno dokázal. Bravo. Já sám jsem si dlouho lámal hlavu nad problémem Gott - Bílá - Rusko - Hutka - sv.Václav - řetěz, který mi již dlouho ležel v žaludku, ale halt nejsem profesionál. Je přece naprosto pochopitelné, že nepřekročitelný řetěz ve výšce cca 60 cm je dnes veskrze užitečný a chrání spolu s policií a několika kamerami našeho bronzového patrona před "sprejujícími idioty", kteří poté vybíjejí své nízké pudy na snadno dostupných visutých místech našich mostů. Plně souhlasím s panem Slomkem, autorem článku "O Leninovi, Brežněvovi a ohrádce kolem knížete", že jsou přece v Praze "komunistické symboly mnohem výmluvnější, například Sbratření"(umístěné před Wilsonovým nádražím) a nyní jej dokážu i pochopit, když nevidí rozdílu mezi tímto sousoším a sochou sv. Václava, umístěnou jen o pár metrů vedle. Hmota jako hmota. Marně se snažím spolu s autorem výše citovaného článku přijít na to,co se nám vlastně ten Hutka s Hrdinou z nedostatku lepších nápadů zase snaží dokázat? Copak nám nějaký řetěz opravdu může komplikovat cestu do Evropy? To asi rozhodně ne. Nezkomplikovala nám ji smrt Horákové, Palacha a stovky dalších, nezkomplikovaly nám ji roky žalářů a mučení politických vězňů, nezkomplikoval nám ji rok 68 a následná normalizace, nezkomplikoval ji ani "tatíček Klaus" se svými privatizačními inovacemi a dokonce nám ji nekomplikují ani parlamentní soudruzi z KSČM, které s velkou slávou zřejmě do Evropy dostaneme. Tak proč zrovna ten řetěz.
Nevím, ale nebudeme si s tím, pane Slomku, lámat hlavu. Karel Gott s Lucií Bílou ať si vystupují, kde chtějí, ať se fotí s kým chtějí a Hutka ať neprovokuje a zase drží hubu, vždyť starostí je opravdu víc než dost. Občané našeho státu právě teď, v této historické době vstupu do Evropy potřebují hlavně klid. Klid na práci. Aby mohli zdárně budovat svoji kapitalistickou společnost. A co se týče existence řetězů? Ty bych pro jistotu nainstaloval téměř všude, i třeba do novin, aby pro jistotu chránili čtěnáře před píšícími idioty.

S pozdravem Petr Borka, pokladník Balbínovy poetické strany