OBJEDNÁVKY
  SAMOPAL REVUE č. 11

  16. 6. 2004

  Po všech zmatcích s vítěznými volbami do Evropského parlamentu a taháním se s policisty o šroubováky při pokusu o demontáž normalizačního řetězu kolem svatého Václava, bych se chtěl ještě před prázdninami vrátit k tomu, co mě baví a živí.

  PRÁZDNINOVÝ BALÍČEK

  Tak jako před loňskými Vánocemi vydávám balíček tří CD. První CD se jmenuje HOŘKÝ DÉŠŤ. Načetl jsem zde básně ze stejnojmenné sbírky z roku 1995 a proložil je šesti písněmi. Druhé CD se jmenuje PRAVDĚPODOBNÉ VZDÁLENOSTI, je to nahrávka z jara 1977 z Baráčnické rychty a byla to moje první deska, která vyšla svobodně. V roce 1978 jsme ji vydali ve Švédsku v našem exilovém vydavatelství Šafrán. Třetí CD je RŮŽOVÝ MIMOŇ 2 a jmenuje se PROČ PROČ. Zde se nejedná o samopal, ale o lisované CD, kterým měla původně začínat ona velká fosilní série "sebraných písní", kterou jsem později začal vytvářet samopalově. A abych udělal kapitalismus krásnější a lákavější, můžete si k tomu ještě za 100 Kč objednat jedno jakékoliv CD z dosavadní produkce.

  HOŘKÝ DÉŠŤ

  Za básníka jsem se nikdy nepovažoval a ani jsem jím dosud nebyl uznán. Ale jelikož vydavatelství TORST chystá velmi obsáhlé vydání mé celoživotní poezie, nějak se nad tímto druhem mého psaní teď docela zamýšlím.
  Básničky jsem začal psát v roce 1965, kdežto první píseň vznikla až koncem roku 1966. Od začátku mého psaní jsem se ale ocital mimo všechny proudy. Z důvodů komerčních, politických a také kvůli své paličatosti. A dnes, téměř po čtyřiceti letech, jsem se sice nějak známým stal, ale stojím zase mimo české kulturní provinční bubliny, stejně jako na začátku. A lepší už to nebude. Ještě jsem z toho sice nezapšknul, ale je to na už nejlepší cestě.
  Roky 1994 - 95 byly pro mne jaksi zlomové. Došlo mi, že velké převratové ideje z roku 1989 jsou definitivně pohřbené a že vývoj jde a půjde jiným, poněkud primitivním směrem. V politice vyhrál nacionalismus a chamtivost, republika se rozpadla a v českém obyvatelstvu zdechla vůle k životu širšímu, než je výplatní páska. Sály se zmenšovaly, koncertů ubývalo a obyvatelstvo se dalo levně chytit na lep jednoduchého kulturního průmyslu. A já jsem začal dělat jakousi celoživotní inventuru. V písničkách, básničkách a vůbec ve všech popsaných stránkách. Nesl jsem v sobě teskný pocit, že se s čímsi neodvratně loučím. Nejspíš se vším tím, pro co jsem žil ta desetiletí předtím. Toto poznání ve mně směřovalo k rozhodnutí opustit veřejnou scénu, což jsem v roce 1997 nakonec udělal. Tedy pouze na rok a půl, ale to už je jiná kapitola.
  V době mé tehdejší inventury jsem se ale pravidelně potkával s věčným optimistou Janem Šulcem, redaktorem vydavatelství TORST. Pomohl mi sestavit knihu básní KORYTA KRVE. Byl mým básněním nadšen a dohodl vydání této knihy ve vydavatelství MLADÁ FRONTA. Měl trochu nešťastně skromně za to, že jejich vydavatelství TORST by bylo pro mne příliš "malé". MLADÁ FRONTA sice KORYTA KRVE vydala, ale zároveň zabila. Tehdejší neschopný a odporný ředitel Pistorius mi po prvním vydání, které bylo za týden rozebráno, knihu i smlouvu bez vysvětlení vrátil.
  Ale jelikož mi Jan Šulc tehdy rozsvítil světýlko, že by mohlo něco přece jen fungovat, tak jsem se při sestavovaní té sbírky přistihl při psaní nových věcí. Když už jich bylo dost, ještě jsem je přičlenil k sestavené knížce a Šulc mi k tomu nabídl název HOŘKÝ DÉŠŤ.
  Čas od času jsem se k těm básničkám vracel, mluvily ke mně, ale mimo šuplík jsem si s nimi rady nevěděl. Bylo mi trapné je někomu předčítat nebo vůbec nějak používat. Loni jsem byl ale pozván na festival poezie v Olomouci a pořadatelé na mě tlačili, abych udělal celý večer ze svých básniček. Nechal jsem se přemluvit a byl to pro mne docela pěkný zážitek. Autoři sice nikdy neumí dobře recitovat, ale zase rozumí svému textu. A básně ve volném verši můžou být pouhým tichým čtením zavádějící, často se není čeho chytit, jak jsou ta slova po stránce rozházená. A já všechny své básničky cítím mluvené, takže jsem se rozhodl, že si je postupně vydám na svých samopalnických cédéčkách. Bude to tak srozumitelnější. A začínám odzadu, tedy od té poslední sbírky HOŘKÝ DÉŠŤ z roku 1995.


POEZIE 1 - Jaroslav Hutka - HOŘKÝ DÉŠŤ
Sbírka básní - květen - srpen 1995

01. Nebe už není 0:56
02. SVĚTLO A STÍN (J. Hutka) 4:16
03. Žiju v Praze a po 1:20
04. Spal jsem tak dlouho 1:17
05. Jsou dva dny po... 0:43
06. Ve filmové válce a 0:40
07. Někde na velkém i 1:39
08. Dnes jsem se věnoval 0:34
09. Průhledem 0:52
10. Ze spánku jsem 1:03
11. Být akrobatem v 0:47
12. PŮLNOC (J. Hutka) 2:23
13. Tak vy teď píšete 1:08
14. Když je vášeň čistá 1:16
15. Byl ještě dítě v městě 1:12
16. Znám už dost svůj 1:26
17. Vzbudily mě rolničky 0:57
18. Všechny nejistoty 1:22
19. ULICE (J.Hutka) 2:36
20. Snad aby se nám 2:14
21. Vláda se opravdu... 1:07
22. Když chce Holanďan 0:52
23. Je těžká doba právě 0:34
24. Bílé dravé krávy 1:36
25. MODERNÍ DOBA (J.Hutka) 3:40
26. Zapnul jsem kompjůtr 1:11
27. Žil jsem v podobenstvích 1:15
28. Odjíždění je jen 0:38
29. Básní je na světě 0:19
30. V tom bezčasí 1:14
31. Dvacátá osmá sezóna 0:50
32. Jsou teplé hlídací dny 1:47
33. HLUBOKO TAM (J. Hutka/Vl. Veit) 4:48
34. Sedíme v jakémsi 2:29
35. Svět zase kvete 1:44
36. Měl vždy odvahu i 2:19
37. Je to ve mně jako zeď 3:02
38. Dvacet let jsi za mě 1:42
39. TADY DOMOV MÁM (J. Hutka) 0:41
      total: 65:21

Načteno a upraveno ve studiu Fosil v květnu a červnu 2004.
Nahrávky písní pocházejí z roku 1990

  PRAVDĚPODOBNÉ VZDÁLENOSTI

  Píseň PRAVDĚPODOBNÉ VZDÁLENOSTI jsem napsal v roce 1967, ještě dříve, než jsme začali s Vladimírem Veitem veřejně vystupovat. Žili jsme na Francouzské ulici ve Vršovicích v domě Na Prkence. Dvě přízemní místnosti s okny do dvora. V bytě byla odpojená elektřina i plyn po jakémsi neplatiči, který tam bydlel před námi. My neměli na doplacení toho dluhu, většinou jsme neměli ani na jídlo. Ale to nám tolik nevadilo, byli jsme svobodní. A ve mně ještě naplno znělo rozhodnutí z jara 1966, kdy jsem odešel ze střední výtvarné školy. Odcházel jsem za svobodou a uměním. A i když to byla blbá doba a měli jsme neustále s policií problémy kvůli dlouhým vlasům a strach kvůli paragrafu o příživnictví, byl to asi ten nejsmysluplnější čas, který jsem prožil. Začal jsem se učit hrát na kytaru a celé dny jsem myslel na písně, které jsem psal. Nešlo o to stát se známým, šlo o to, být pravdivý, to měl být obsah těch písní, to byl důvod, proč jsem chtěl psát i zpívat.
  První píseň, která měla hlavu a patu a kde jsem se jaksi našel, vznikla o Vánocích 1966. Jmenuje se HOSPODSKEJ. Do podzimu 1967 jsem se naučil hrát obstojně na kytaru, napsal text asi ke čtyřiceti písním a taky množství básniček. Chtěli jsme s Veitem vystoupit se svým vlastním repertoárem a to se podařilo. A jedna z těch písní byly také PRAVDĚPODOBNÉ VZDÁLENOSTI. To, že se od ostatních nějak liší, jsem si vůbec neuvědomil, to mi došlo, teprve když jsme tu píseň začali s Veitem zpívat. Je to pohled na svět, filozofický názor, ale zároveň prostor, který umí vytvořit jen píseň. Možná se ta píseň tehdy stala jakýmsi generačním názorem. Zpívali jsme ji s Veitem společně, později také s Petrem Kalandrou. Samozřejmě v roce 1968 i v roce 1969 byla šance, že by ta píseň vyšla "oficiálně" na desce. Nedošlo k tomu.
  V roce 1978 jsem byl v rámci akce ASANACE přesvědčen tajnou policií, že mám emigrovat. Byl na spadnutí proces kvůli paragrafu nedovoleného podnikání. Zpíval jsem totiž dál, i když mi na PKS zrušili kvalifikaci. A jelikož se jednalo o "rozsáhlou" trestnou činnost, byl trest v rozmezí čtyř až osmi let. V polovině října 1978 jsem tedy emigroval. Rok předtím, kdy vrcholily "šafránské" koncerty v Baráčnické rychtě v Praze, nahrál Jindřich Kučera jeden z těchto koncertů. Zvukově nahrávku upravil a sestavil z toho desku, kterou nazval PRAVDĚPODOBNÉ VZDÁLENOSTI. Pásek poslal složitou cestou Josefovi Škvoreckému do Kanady v doufání, že on by to mohl vydat. On vydával knížky a neměl už kapacitu to rozšiřovat ještě o vydávání desek. Ale od roku 1977 žil ve Švédsku "manažer" Šafránu Jiří Pallas. Ten v roce 1977 zařídil u švédských maoistů vydání desky ZAKÁZANÍ ZPĚVÁCI DRUHÉ KULTURY. Škvorecký tedy poslal pásek jemu.
  Když jsem dorazil do svého holandského exilového cíle, vešel jsem s Pallasem zase do kontaktu. Byl docela zklamán reakcí exilu na desku ZAKÁZANÝCH ZPĚVÁKŮ a moc se mu do ničeho nechtělo. Měl pouze plán vydat ještě desku Vlastovi Třešňákovi. Nakonec se mi podařilo ho přemluvit, ať společně založíme vydavatelství ŠAFRÁN 78, a deska PRAVDĚPODOBNÉ VZDÁLENOSTI byla prvním počinem tohoto na tituly později velmi bohatého vydavatelství.


PRAVDĚPODOBNÉ VZDÁLENOSTI
Koncert Baráčnická Rychta 1977

01. POJĎ SE MNOU MILÁ (lidová) 1:41
02. CÍRKEVNÍ TATÍCI (J.Hutka) 2:00
03. SOBĚ A TOBĚ (V.Veit/J.Hutka) 3:47
04. HAVLÍČKU HAVLE (J.Hutka) 3:34
05. KAT MYDLÁŘ (J.Hutka/P.Kohout-J.Hutka) 6:10
06. GALILEO GALILEI (J.Hutka) 2:58
07. PRAVDĚPODOBNÉ VZDÁLENOSTI (V.Veit/J.Hutka) 5:13
08. LITVÍNOV (Š.Rak/J.Hutka) 6:27
09. ŠETŘI A BUDUJ (J.Hutka) 1:30
10. SOCIÁLNÍ BALADA (J.Hutka) 2:25
11. KAMNA (J.Hutka) 3:42
12. PRÁZDNÁ KAPSA (J.Hutka) 2:53

  Tuto původně gramofonovou neboli asfaltovou desku, vydávám jako jakési faximile na černém CD. Množím ji zase samopalnicky, neboť není šance, že by se dostala do nějaké jiné než mé vlastní distribuce a Samopal umožňuje nemít žádný obtížný sklad. Množím, jen co je třeba. Do přílohy i na titulní a zadní stranu tohoto CD vkládám zároveň švédské texty a překlady písní do švédštiny, tak jak to je na původní desce. Ono to možná lépe ilustruje situaci, ve které byla deska vydána. Pouze jsem zrušil modročervený rámeček, který na desku dala švédská výtvarnice Hanna Wallim. Myslela to dobře, že jsou to jako československé národní barvy. Velmi mě to tehdy rozhněvalo a vadí mi to dodnes. Jakékoliv "národní" barvy s tou deskou samozřejmě nemají nic společného.

  RŮŽOVÝ MIMOŇ

  Při mé bloudivé životní neobchodní nadprodukci vznikají věci, které pak zapadají jako nepoužitelné a je to škoda. A tak mi vznikla před loňskými Vánoci idea RŮŽOVÉHO MIMONĚ. Něčeho, co je mimo. Existuje to a je to přitom mimo. Prostě mimoň. Je to škoda zahodit, nedá se to prodávat, a přitom to nejde jen tak dávat zadarmo, protože to přece jen stojí peníze. Dá se to pouze šťastně přiložit jako mimoňský dárek k něčemu, co je na prodej. Proto je ten mimoň růžový.
  Tento RŮŽOVÝ MIMOŇ - PROČ, PROČ, byl vydán v roce 1998. Měl být původně první deskou ve velké sérii "sebraných písní". Celé to ale zkrachovalo díky tomu, že příteli, který mi to chtěl sponzorovat, někdo v IPB vybral jeho podnikové konto, viz SAMOPAL REVUE č. 6. Sice jsme se to pokusili chvíli držet ještě jako začátek série, ve které pak čísly 2 - SLUNEČNICE a 3 - TANGO O PRAZE pokračovalo vydavatelství BLACK POINT, ale nikam to nevedlo a rozhodli jsme se to ukončit. Ale jelikož placky, na které se pálí cédéčka, se začaly zlevňovat z původních 350 korun na dnešní láci, rozhodl jsem se udělat si celou tu sérii na koleně jako cedofílie pod názvem SAMOPAL - jako že si to sám pálím. Ještě chvíli jsem si nesl naději, že by to někdo přece jen převzal do "oficiální" produkce, ale po nějaké době jsem tuto myšlenku vzdal a přešel k onomu pragmatickému - co si neuděláš sám, to nemáš. Takže všechna cédéčka tohoto vydání PROČ, PROČ jsem stáhl domů a uložil na chalupě na půdu pro budoucnost. Teď jsem je zase snesl, potiskl nápisem RŮŽOVÝ MIMOŇ 2, a tu je tedy máme!

PROČ, PROČ
Baráčnická rychta 1974

01. O ČEM VYPRÁVÍ ZVON (V.Veit/J.Hutka) 5:50
02. řeč o budoucnosti 3:21
03. JEŽÍŠEK (P.Donovan/J.Hutka) 3:43
04. řeč začít lidovkou 1:01
05. SEBEVRAHYNĚ (lidová) 3:20
06. ŽIVOT TĚ NAUČÍ (V.Veit/J.Hutka) 3:52
07. řeč o Nezvalovi 3:49
08. VNITŘNOSTI ZVÍŘAT (V.Veit/J.Hutka) 4:36
09. řeč o olomouckém orloji 2:56
10. VZDUŠNÉ DÍTĚ (V.Veit/J.Hutka) 4:13
11. řeč o pošťačkách 4:24
12. KAMNA (J.Hutka) 4:56
13. ES KONDOR PASA (H.Cigner/J.Hutka) 6:02
14. řeč přídavek 1:15
15. PROČ, PROČ (W.Guthrie/J.Hutka) 11:27
      total: 64:59

  Cédéčko PROČ, PROČ má skládací kartonový obal s recyklovaného papíru s dvěma kapsami. V jednom je CD, v druhém povídavá příloha, ve které vyprávím příběh svého Fosila i písničkaření a popisuji velké plány, na které tedy, jak popsáno výše, nedošlo. A to je tak pořád dokola.

Ostatní vydané samopaly je možné objednávat e-mailem na adrese jaroslav@hutka.cz