21.   Útěk důstojníka

Když veterán ze západní fronty utíkal přes řeku Dyji na svobodu, povedlo se mu to i díky pomoci okresního šéfa StB. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.
Publicistický cyklus o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě. Miloš Knorr, voják ze západní fronty se po komunistickém převratu rozhodl utéct do svobodného světa. Povedlo se mu dostat přes hraniční řeku Dyji, a to paradoxně díky pomoci jednoho okresního velitele komunistické Státní bezpečnosti.


22.   Postřelen na hranici

Šestnáctiletý mladík, jehož rodinu zruinovala měnová reforma, bloudil v hraničním pásmu tak dlouho, až ho našly kulky pohraničníků. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.
Publicistický cyklus o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě. Dnešní příběh je příběhem muže, který železnou oponu překonal, přesto však skončil těžce zraněn zpátky v komunistickém Československu. Václav Krbeček totiž utekl přes hranici, ale zabloudil a nešťastnou náhodou se vrátil zpět. Psal se červenec 1953.


23.   Největší vítězství

Slavný cyklistický závodník Robert Hutyra přeletěl v balonu s celou rodinou do Rakouska. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.
Publicistický cyklus o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě. Horkovzdušným balonem unikl 7. září 1983 do svobodného světa někdejší československý cyklistický reprezentant Robert Hutyra. Bylo to největší vítězství tohoto sportovce, dvojnásobného mistra Československa. Hutyra překonal železnou oponu v balonu s manželkou, dvěma dětmi a závodním kolem. Přistál v Rakousku u obce Falkenstein.


24.   Zahrada plukovníka Hrušky

Plukovník Luboš Hruška přežil léta v těžkých lágrech a vybudoval unikátní místo, kde je možné přemýšlet o zlu a totalitě. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.
Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka. Luboš Hruška byl v roce 1948 jednadvacetiletý čerstvý absolvent vojenské akademie v Hranicích na Moravě. V jejich ročníku byl ještě respektován starý vojenský řád, který pamatoval první republiku a prezidenta Masaryka. I doma byl Hruška vychován ještě v masarykovském duchu. O tom, že půjde na vojenskou akademii rozhodl otec, který měl vlastenecké cítění. Brzy po únoru 1948 byli nováčci vyřazeni jako poručíci, Hruška začal působit se svou baterií na Šumavě, mohl kdykoli utéct. Tehdy by bez problémů utekla celá baterie i s koňmi. Pak ale začalo u pelhřimovského praporu zatýkání, a tak se Hruška rozhodl, že nebude čekat, až na něj přijde řada, a rozhodl se emigrovat. To už ale bylo pozdě?


25.   Holit, stříhat a já bych chtěl utéct

Student Josef Vašata ještě 25. února 1948 demonstroval proti převratu. Čekala ho šikana a nakonec dobrodružný útěk na svobodu. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.
Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka. Dnešní příběh o emigraci tehdejšího studenta Josefa Vašaty začal vlastně už v roce 1948 v pražské Nerudovce, kde se při studentské demonstraci na protest proti komunistickému puči dostal do hledáčku tajné policie. Nezbývalo než utéct do ciziny přes železnou oponu. To se Vašatovi podařilo s přispěním jednoho holiče z Plané u Mariánských Lázní.


26.   Dakoty míří na Západ

Letci ze západní fronty v roce 1950 unesli tři letadla a i s pasažéry doletěli na svobodu. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.
Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka. Téměř neuvěřitelně zní příběh pilotů a jejich známých, kteří se rozhodli uletět na Západ současně třemi velkými letadly značky Dakota. K největšímu "úletu" přes železnou oponu došlo 24. března 1950. Piloti, kteří se rozhodli emigrovat, k tomu měli dobrý důvod. Působili za války na Západě a byli proto pro komunistický režim podezřelí. Přišli o cestovní pasy a směli už létat jen na vnitrostátních linkách. A tušili, že bude hůř. Tušili správně?


27.   Letadlo pro prezidenta

Bývalý partyzán Radomír Luža chtěl v roce 1948 s přáteli unést do zahraničí bývalého prezidenta Beneše. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.
Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka. Po abdikaci z prezidentské funkce se Edvard Beneš stal soukromou osobou, byl však stále osobností, kterou uznávaly a oceňovaly tisíce lidí doma i v zahraničí. Tehdy se objevil tajný a odvážný plán dostat Beneše za železnou oponu, aby sjednotil exil. Muž, který útěk připravoval, se jmenoval Radomír Luža, syn armádního generála Vojtěcha Borise Luži, významného představitele protinacistického odboje. Prezident Beneš s nabídkou útěku souhlasil. Problém byl jediný: jeho zdravotní stav?


28.   Jak se muži měnili v žáby

Jednou z mála cest, po níž se dalo v osmdesátých létech proniknout na Západ, vedla pod hladinou řeky. Ale pohraničníci měli jasné rozkazy: střílet na cokoli, co se ve vodě pohnulo. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa
Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka. Železnou oponu mezi východní a západní Evropou protínaly větší i menší vodní toky. Vodě nešlo poručit. Míst, kde střeženou hranicí procházely větší řeky, ale nebylo mnoho. Jedno z nich se nacházelo tam, kde Dyje opouští město Břeclav. O kus dál se stává hraniční řekou. Její pravý břeh už leží v Rakousku. Do roku 1989 na druhé straně železné opony. Řeky lákaly nejen zoufalé uprchlíky, ale i agenty, kteří se potřebovali dostat tam i zpátky. Jedním z takových agentů byl vídeňský emigrant Karel Brabec, který hledal cestu z Rakouska přes Dunaj u Bratislavy. Zatčen byl 31. prosince 1951.


29.   Pancíř proti závorám

Skupina mladých vojáků se pokusila prorazit zátarasy samohybným dělem. Neúspěšně. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.
Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka. Ani železná opona není nezničitelná. Oponou nebo hraniční závorou se přece musí dát projet, říkali si mnozí a přemýšleli, zda lze vyrobit, či získat obrněné vozidlo tak silné, aby oponu prorazilo. 3. března 1964 se o to pokusila čtyřčlenná skupina se samohybným dělem, zvaným mezi vojáky Ještěrka.


30.   Opona dokořán

Rok 1968 zvedl závory na všech přechodech na Západ. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.
Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka. V historii železné opony byl rok 1968 naprosto výjimečný. Opona se tehdy otevřela dokořán. Vpád sovětských vojáků 21. srpna a následná okupace způsobily jednu z největších emigrantských vln v historii země. Tento tragický den znamenal pro statisíce obyvatel země jasný signál k okamžitému odchodu. Někteří o emigraci začínali zatím jen přemýšlet. Kdo měl pas, mohl projet na Západ bez problémů. Kdo ho neměl, mohl jednoduše přejít přes zelenou hranici, pohraničníci polevili ve své ostražitosti. V okupačním zmatku se hledaly a ztrácely celé rodiny. Jedním z těch, kteří po okupaci hledali své blízké, byl i Arnošt Wagner?