Soud zamítl žalobu Dyby na Hutku a uznal tak právo kritizovat politika PRAHA - Právo občana na kritiku politika uznal včera ve svém precedenčním verdiktu po třech letech soudních tahanic Vrchní soud v Praze. Stalo se tak v případu zpěváka Jaroslava Hutky, kterého ve sporu na ochranu osobnosti žaloval bývalý ministr hospodářství Karel Dyba. Jeho žalobu včera soud zamítl. Kauzu odstartoval před třemi lety článek v březnovém čísle Příbramského deníku. V něm Jaroslav Hutka při rozhovoru s redaktorem Jindřichem Háskem nazval mimo jiné exministra Dybu "opravdovým gaunerem" a prohlásil, že "je zralý na prokurátora". Kritizoval jej i za to, jak dovedně "rozpustil komunistickej a svazáckej majetek", a za jeho bytovou politiku. Za tyto výroky pak zpěváka i redaktora Karel Dyba zažaloval. Případ se vlekl tři roky. Krajský soud v Plzni loni v listopadu rozhodl, že se Hutka musí Dybovi za některé ze svých výroků omluvit. Hutka se proti rozsudku odvolal a případ se dostal až před vrchní soud. Jeho verdikt, který dal za pravdu Hutkovi, je konečný a není proti němu odvolání. Vrchní soud nejenže zrušil předchozí rozsudek, ale zamítl i Dybovu žalobu. Odůvodnil to tím, že tisk má přinášet pravdivé informace a Hutka má zase právo na svůj názor vůči politikovi, který jej zastupuje. "Myslím, že je to moudré a rozumné rozhodnutí. Nečekal jsem to, ale je to příjemný precedens," prohlásil po rozsudku Jaroslav Hutka. Zpěvák tvrdí, že nemluvil o Dybovi jako o člověku, ale o Dybovi jako o ministrovi. "My všichni si naše politiky povinně platíme z daní, oni nás zastupují, a proto by také měli být připraveni na naši kritiku. Uvítal bych polemiku s panem Dybou, ale ne žalobu. V pokročilejších demokraciích by taková žaloba byla politikovým pohřbem," dodal Hutka.   Lidové noviny, 1999-06-25, gar   Na vzpomínkové akce k 17. listopadu mnoho lidí nepřišlo Střední Čechy - Vzpomínkové akce k desátému výročí pádu komunismu v republice se včera sice konaly na řadě míst ve středních Čechách, některé však vyzněly poněkud rozpačitě. V atmosféře kritiky současné situace na politické scéně a opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD, s varování před vzrůstajícími preferencemi komunistů a výzvami k podpoře čtyřkoalice se například neslo včerejší setkání ke Dni studentů na příbramském náměstí 17. listopadu, které pořádaly strany čtyřkoalice. V mrazivém počasí se ho zúčastnily asi dvě stovky lidí. Největší aplaus sklidil hned v úvodu setkání zpěvák Jaroslav Hutka, jeden ze symbolů 17. listopadu 1989. Paradoxně právě jeho osobou zdůvodňovalo místní sdružení ODS, proč si listopadové události z roku 1989 připomene odděleně od KDU-ČSL, se kterou je na radnici v koalici. "Jaroslav Hutka oznámil, že se nezúčastní akce, která by byla pořádána za spoluúčasti ODS. Kauza Hutka versus bývalý ministr Dyba je ve veřejnosti všeobecně známa," řekl předseda sdružení ODS Ivan Fuksa. Jaroslav Hutka však takové obvinění kategoricky popřel. "Koukám na to jako vrána. Je pravda, že špičky ODS nemám rád, ale pro Příbram jsem si žádné podmínky nedával," reagoval Hutka. Značně rozpačitě vyznělo vzpomínkové setkání, které na Husově náměstí pořádalo vedení slánské radnice. Ze čtyř avizovaných hostů, kteří měli na náměstí vystoupit, dorazil pouze lidovecký poslanec Jiří Janeček. Místo ostatních s malým hodnocením desetiletého výročí vystoupil senátor Karel Burda a poslanec Petr Bendl. "To, co se před deseti lety stalo, je dobré. Teď by se už jenom měli dohodnout ti páni nahoře," podotkla jedna z přihlížejících důchodkyň. Přiznala, že si současnou dobu představovala lepší. "Snažím se ale nenadávat. Jak to bude, se nedalo a nedá odhadnout," dodala. Včera od 17 hodin se v kralupském městském muzeu na vzpomínkovém večeru sešli místní aktivní účastníci zlomových událostí, které se staly před deseti lety. V Mnichově Hradišti na 17. listopad záměrně připravili slavnostní otevření nového místního domova důchodců za sto milionů korun. "Nebýt nového režimu a tržních podmínek ve stavebnictví, tak by tady stála šedivá panelová budova s úzkými chodbami," řekl projektant prostorného atriového objektu Jiří Štěrba. Včera po setmění se také poprvé slavnostně rozsvítil opravený mnichovohradišťský zámek. Fiaskem skončila akce na náměstí Republiky v Mladé Boleslavi, jež měla veřejnosti připomenout význam 17. listopadu. Pořadatelem byla místní organizace Konfederace politických vězňů. Přítomni byli starosta Mladé Boleslavi Jaroslav Polívka a někdejší přímý účastník studentských listopadových aktivit, dnes poslanec Parlamentu ČR za ODS Jan Vidím. Kromě nich však přišlo jen třicet lidí, k nimž starosta s poslancem krátce promluvili a celá akce skončila nedlouho po zahájení. K výročí 17. listopadu uspořádali včera vpodvečer vlašimští hvězdáři slavnostní vernisáž výstavy Konec bolševika v Čechách?, která připomíná období před deseti lety. "Při přípravě výstavy jsme zjistili, jak málo z té doby existuje fotografií z našeho regionu. Bude to zřejmě tím, že člověk s fotoaparátem tehdy budil na různých mítincích podezření," řekl spoluautor výstavy Zdeněk Krušina. Výstava potrvá do 17. prosince.   Mladá fronta DNES, 1999-11-18   Dobrá zpráva od vrchního soudu: Dybovi se smí říkat gauner Buď je opravdu dobrých zpráv z českých soudních síní jako šafránu, nebo se píše spíš o těch špatných. Čtvrteční rozhodnutí pražského vrchního soudu však dobrou zprávou je. Tento soud definitivně a bez možnosti odvolání zamítl žalobu, kterou podal bývalý ministr hospodářství Karel Dyba na zpěváka Jaroslava Hutku. Hutka v březnu 1996 v rozhovoru pro Příbramský deník řekl, že podle toho, co se dočetl v novinách, je Dyba opravdový gauner, zralý na prokurátora. Krajský soud v Plzni dospěl k názoru, že se zpěvák politikovi musí za tyto výroky omluvit, vrchní soud neshledal pro omluvu důvod. Znamená to, že si členové příslušného senátu také myslí, že Karel Dyba je gauner a je zralý pro prokurátora? Možná ano, možná ne, to však není to nejdůležitější, oč v rozsudku - a v podstatě v celé kauze jde. Ukázalo se totiž, že soud nepokládá politika za nekritizovatelného poloboha a občana za pitomce. Informace, které o činnosti Dybova ministerstva přinášel tisk, byly skutečně znepokojivé; při reformě učňovského školství a zejména při předávání komunistického a svazáckého majetku došlo k tolika hrubým chybám, že se člověk musí hodně snažit a projevit hodně dobré vůle, aby je dokázal přičítat pouhé neobratnosti nebo neschopnosti. Hutka prožil dlouho na Západě, kam byl nucen odejít proto, že nebyl ochoten přijímat názor komunistické strany, který mu předžvýkaly poslušné sdělovací prostředky. Pobyt v exilu ho sotva mohl odnaučit kriticky myslet. Nelze se tedy divit jeho názoru, že by se ministr za hrubé chyby svého resortu, které výrazně poškodily daňové poplatníky, měl zodpovídat. Je jen dobře, že vrchní soud potvrdil Hutkovo - a tedy i občanovo - právo se k podobným věcem i tvrdě vyjadřovat. Rozsudek však vyvolává dvě další otázky: bude někdo Dybu volat k zodpovědnosti? A nebyl-li gauner, ale jen neschopný člověk, jakou odpovědnost ponese strana, která ho na ministerstvo dosadila?   Lidové noviny, 1999-06-26, Petruška Šustrová   Spravedlnost na cestách Zemanovi výraz "tunelář", kterým počastoval Macka, u soudu neprošel. Jaroslav Hutka měl štěstí o poznání více: jeho soudce výraz "gauner", jímž Hutka nazval Karla Dybu, nepotrestal. To nám laikům připadá jako nějaký strašlivý nepořádek. Umělec může nadávat, předseda nesmí? Rozdílné rozsudky neznamenají, že jeden z obou nadávajících pravdu měl, kdežto druhý nikoliv. Znamenají dvojí přístup soudců. Ten Zemanův byl spíše starozákonní. Zkoumal, jeli Macek tunelář, či nikoliv, a podle tohoto výzkumu trestal. Hutkův soudce byl spíše liberál, tisk je tisk, řekl si, názor je názor, trestat se nebude. Zkoumání výrazu "gauner" odmítl. Ať si lidé nadávají, on si to čtenář přebere. Macek satisfakci od soudu dostal, Dyba si musí pomoci sám. Zeman se bude omlouvat, Hutka vyklouzl. Dívejme se na oba rozsudky jako na pokusy spravedlnosti na cestách. Kam se bude ubírat? K bigotní strohosti trestající i rozvernou větu "Zeman se usmíval jako kýbl zkvašené marmelády", či k rozlehlé liberální volnosti, která věří, že poletující nadávky a pomluvy umí čtenář sám zhodnotit lépe než soud?   Mladá fronta DNES, 1999-06-26, KAREL STEIGERWALD   Aby gaunery přešel smích Petruška Šustrová se zjevným potěšením konstatovala, že exministra Karla Dybu lze napříště již beztrestně nazvat gaunerem. Vycházela z verdiktu odvolacího soudu, který s konečnou platností dal za pravdu zpěváku Hutkovi a zbavil ho povinnosti se za gaunera omluvit. Právě tak totiž zpěvák Karla Dybu v tisku nazval a soud mu víceméně přitakal. Osobně si nemyslím, že je to důvod k jásání, když nám justice dopřeje až takovou míru svobody, že smíme neúspěšného ministra počastovat drsnou nadávkou. Mnohem více by nás potěšilo, kdyby naše justice šla do důsledků a stanovila míru zodpovědnosti (případně trestu) pro takové případy, kdy osoba pověřená spravováním veřejného majetku či dohledem na něj způsobí, ať již z neschopnosti či ze zlé vůle, značnou škodu nám všem. Dyba byl ve své ministerské funkci pověřen správou majetku bývalé KSČ i bývalého SSM. Máme dosud v živé paměti, jak neuvěřitelně břídilsky si v této (a nejen v této) záležitosti počínal. Desítky miliónů natekly do cizích kapes a další desítky, ba stovky miliónů přišly vniveč lajdáckým hospodařením pověřených osob. Tím, že soud zamítl žalobu na zpěváka Hutku a zbavil ho povinnosti omluvit se za gaunera, uznal zároveň, že Karel Dyba se ve svém úřadě choval tak trestuhodně, že si lepšího ohodnocení nezasloužil. Když však soudce došel k takovému závěru, měl být důsledný a nařídit trestní stíhání, aby se zjistilo, zda miliónové škody nám všem způsobil bývalý ministr z nedbalosti či zda se za rozkradením obrovského majetku KSČ a mládežnické organizace skrývají nekalé praktiky konkrétních osob. Na podobně nesmlouvavý postup naše veřejnost totiž dávno čeká, neboť Karel Dyba není u nás zdaleka jediný, za kým se táhnou nevyjasněné kauzy. A nejde jen o politiky. Nedopočítali bychom se vykutálenců označujících se za podnikatele, kteří prošustrovali svěřené či vypůjčené milióny, aby posléze s nevinnou tváří vysvětlili soudu i poškozeným, že jim holt nevyšel podnikatelský záměr. A když je pak soud bez trestu propustí, smějí se oklamaným věřitelům, ale vlastně nám všem z teras svých luxusních vil pořízených - za copak asi? Zkrátka: než blahovolné přitakání že ano, že jednoho z odepsaných ministrů smíme napříště veřejně nazvat gaunerem, bychom raději od našich soudců slyšeli tvrdé rozsudky nad skutečnými gaunery, kteří s plnými kapsami nakradeného se nám drze smějí do očí. Propadnutí nepoctivě nabytého majetku by mělo být samozřejmou součástí takového rozsudku. Ať je konečně přejde smích, gaunery!   Rovnost, 1999-07-03, Autorem komentáře je spisovatel Ivan Kříž.