Na egyptské pyramidě jsi ještě nestál
A neviděl jsi svůj stín v údolí
Stojíš na vrchu Kriváně, tvůj stín je v údolí
Ale ve hvězdách ještě nikdo tvůj stín nepotkal
Je to dovolená, prázdniny, vzdálený stín v údolí
Co ví letadlo o svém stínu, běžícím jak pes po poli
Nic neví

Jen malé děti se snaží zašlápnout svůj stín
Ty neznají stín minulosti, který trhá kůži ze zad - to vím
Jen prosím tě, povídej ještě chvíli
Cítím, že ta chvíle brzo skončí
Skutečnost se kolem zmateně valí
A s dneškem nenávratně zatočí

Stín vraha s pistolí, jak to je nám blízké
Je to tak lidské dobrodružství - zabíjet
Prosedíme celé dny v kinech před stíny na plátnech a chcem tolik vědět
A od všedních dnů pak chceme polibky sladké
Je únavné jít po dlažbě, lepší je v kině sedět
A ani za svou cenu života se nedokážem stydět
Co on ví

Můj stín jde stále se mnou v různých podobách
Mám své rodiče, pochvaly, pomluvy, lásky
A kolik mám společného s tím stínem, co vidím z dálky
Jen to, že mi není ani jeden na dosah
Stín milionáře v ulici, kde stojí hrůzné baráky
Stín bílé civilizace padá do černé Afriky
A vůbec nic neví

Vzpomínám na dětství, na kulatej měsíc první lásky
Jací jsme to byli lidi, jaký jsme měli krásný stín
Ale kam se podělo to světlo, ten dobrý stín, nevím
Minulost je obraz bez očí a stojí ti před zraky
V Hirošimě na stěně je stín, člověka nevidím
Nevidím udání pro vraha a vrahem je pokrok - to vím
A ten nic neví

Zapomínej skutečnost, hledej život ve snu
Sen, jaký to podivný stín a všichni v něm žijem
Žijem pro svý sny a to je světlo uvnitř a pro ně taky umřem
Jen ležíme ve stínu života košatého stromu
Nikoho nepopálí palčivost v těch hodinách, co hnijem
A stíny se nedají jíst, tak je ani nevyblijem
Ty nic neví...
... Víc nevím